Lidé se snažili opustit zemi všemi možnými způsoby. Nejčastěji se emigranti pokoušeli dostat do Dánska nebo Švédska přes Baltské moře. Stejnou cestu si v roce 1986 ke své emigraci vybrali Dirk Deckert a Karsten Klünder.
Oba profesionální surfaři o způsobu provedení svého úniku nemuseli dlouho přemýšlet. Otázkou ovšem bylo, jaké zvolit vybavení. Byl rok 1973 a na celém území NDR se nedalo zakoupit prkno, které by bylo vhodné pro takovou dálkovou plavbu. Nezbylo jim tedy nic jiného, než si plováky vyrobit svépomocí. Za inspiraci jim posloužili články a ilustrace v jednom západoněmeckém jachtařském časopise. Karstenův bratr vyráběl plachty a s tím tedy problém nebyl. Nakoupili si všechno potřebné vybavení. Suché obleky, boty, rukavice, kukly a také kompasy.
Takový únik ovšem nebyl nic jednoduchého na přípravu. Důležité bylo i načasování. Vhodný vítr, temná noc která je ochrání před hlídkovými loděmi a spousta dalších faktorů. 24. listopadu 1986 Dirk a Karsten vyrazili. Krátce po startu si Dirk Deckert bohužel poničil svůj oblek a musel se vrátit. Veděl, že bez funkčního obleku v mrazivých vodách Baltu zemře. Karsten o problémech svého přítele nevěděl a dál uháněl ve větru o síle 22-23 uzlů k dánskému pobřeží.
V následující noci Dirk vyplul s novým kompasem a opraveným neoprenem . Po šesti hodinách cesty temným a studeným mořem se střetnul s dánským rybářským člunem. Rybář mu položil prostou a jednoduchou otázku: "Vy jste Dirk?". Karsten Klünder po dosažení dánského břehu sehnal ochotného rybáře a poslal ho pátrat po Dirkovi.
Dirk Deckert a Karsten Klünder podnikli 70 km dlouhou plavbu mezi německým ostrovem Hiddensee a dánským ostrovem Møn.
O několik let později k tomu Deckert říká: "Kdybych věděl, že zeď spadne o tři roky později, tak bych zůstal. Určitě.".
Oni byli jediní surfaři, kteří uprchli z NDR tímto způsobem a určitě se jedná o největší útěk v historii windsurfingu.
V 80. letech se přes pět tisíc lidí, včetně žen a dětí, pokusilo utéct z komunistické NDR přes Baltické moře. Jednalo se o jeden z nejriskantnějších a nejnebezpečnějších způsobů přechodu hranice. Pouze část z pokusů o útěk vyšla, řada lidí naopak skončila v německých věznicích a na dvě stě lidí přišlo o život ve vlnách Baltu.
Zdroj: http://www.surfertoday.com
