Ostatní

Sedmdesát kilometrů ke svobodě

Německá demokratická republika (NDR), stejně jako Československo, spadlo po Druhé světové válce pod komunistickou nadvládu. Mimo jiné to také znamenalo omezení volného pohybu osob. Opustit NDR bylo prakticky nemožné, a nebo to představovalo velké riziko. I tak se podařilo z východního Německa utéct během 40 let okolo 3 000 000 lidem. A jednou k tomu pomohl i windsurfing.
19. 1. 2015

Lidé se snažili opustit zemi všemi možnými způsoby. Nejčastěji se emigranti pokoušeli dostat do Dánska nebo Švédska přes Baltské moře. Stejnou cestu si v roce 1986 ke své emigraci vybrali Dirk Deckert a Karsten Klünder.

Oba profesionální surfaři o způsobu provedení svého úniku nemuseli dlouho přemýšlet. Otázkou ovšem bylo, jaké zvolit vybavení. Byl rok 1973 a na celém území NDR se nedalo zakoupit prkno, které by bylo vhodné pro takovou dálkovou plavbu. Nezbylo jim tedy nic jiného, než si plováky vyrobit svépomocí.  Za inspiraci jim posloužili články a ilustrace v jednom západoněmeckém jachtařském časopise. Karstenův bratr vyráběl plachty a s tím tedy problém nebyl. Nakoupili si všechno potřebné vybavení. Suché obleky, boty, rukavice, kukly a také kompasy.

Takový únik ovšem nebyl nic jednoduchého na přípravu. Důležité bylo i načasování. Vhodný vítr, temná noc která je ochrání před hlídkovými loděmi a spousta dalších faktorů. 24. listopadu 1986 Dirk a Karsten vyrazili. Krátce po startu si Dirk Deckert bohužel poničil svůj oblek a musel se vrátit. Veděl, že bez funkčního obleku v mrazivých vodách Baltu zemře. Karsten o problémech svého přítele nevěděl a dál uháněl ve větru o síle 22-23 uzlů k dánskému pobřeží.

V následující noci Dirk vyplul s novým kompasem a opraveným neoprenem . Po šesti hodinách cesty temným a studeným mořem se střetnul s dánským rybářským člunem. Rybář mu položil prostou a jednoduchou otázku: "Vy jste Dirk?".  Karsten Klünder po dosažení dánského břehu sehnal ochotného rybáře a poslal ho pátrat po Dirkovi.  

Dirk Deckert a Karsten Klünder podnikli 70 km dlouhou plavbu mezi německým ostrovem Hiddensee a dánským ostrovem Møn.

O několik let později k tomu Deckert říká: "Kdybych věděl, že zeď spadne o tři roky později, tak bych zůstal. Určitě.".

Oni byli jediní surfaři, kteří uprchli z NDR tímto způsobem a určitě se jedná o největší útěk v historii windsurfingu.

V 80. letech se přes pět tisíc lidí, včetně žen a dětí, pokusilo utéct z komunistické NDR přes Baltické moře. Jednalo se o jeden z nejriskantnějších a nejnebezpečnějších způsobů přechodu hranice. Pouze část z pokusů o útěk vyšla, řada lidí naopak skončila v německých věznicích a na dvě stě lidí přišlo o život ve vlnách Baltu.

Zdroj: http://www.surfertoday.com

19. 1. 2015

Zpět na přehled

Nahoru