V 90,3 m signalizoval své problémy druhému z dvojice potápěčů a oba ihned zahájili výstup. Kontrolovaný výstup proběhl do hloubky 50 m, pak ale Honza přestával komunikovat a proto byl výstup výrazně zrychlen, ale stále probíhal kontrolovaným způsobem. Po celou dobu výstupu měli oba potápěči dostatek vhodných dýchacích směsí. V 6 m upadl Honza do bezvědomí. Druhý z potápěčů jej dopravil na hladinu. Zde se jej ujali jistící potápěči z doprovodné lodi a druhý potápěč se zanořil dokončit svoji dekompresi.
Honza byl na hladině odstrojen a vyzvednut do rychlého doprovodného člunu. Zde mu byla po celou dobu transportu do přístavu poskytována masáž srdce a umělé dýchání. Po 20 minutách od převzetí postiženého lékařským týmem na molu v Cavtatu nám byla oznámena jeho smrt.
Oba potápěči používali pSCR Habanero, ponor byl plánován do 115 m. Pro ponor byly připraveny 4 dýchací směsi. Kontrolou Honzovy výstroje po ponoru bylo zjištěno plně funkční pSCR Habanero a 3 ze 4 lahví se zbylým tlakem více než 150 barů. Čtvrtá lahev s travel mixem byla z neznámých důvodů zcela prázdná. Tuto zprávu píšeme 4 hodiny po smrti našeho kamaráda. Doposud jsme absolvovali výslechy na policii a kapitanátu a dokonce se již objevila i místní média. Média hledají senzace a policie hledá záminku k usvědčení z porušení chorvatského zákona o potápění.
Nepotápěli jsme se však v žádné Chorvaty zakázané zóně a neporušili jsme žádný chorvatský či náš potápěčský předpis či standard. Příprava i vlastní ponor probíhaly podle předem připraveného plánu a o přesném důvodu náhlé zdravotní indispozice můžeme až do lékařského vyjádření jen spekulovat.
Honzův úkol při dnešním ponoru byl vyvázat vodící šňůru od sestupového lana na bok vraku. Náš dík bude navždy patřit jak Honzovi, tak i druhému z dvojice potápěčů, který riskoval své zdraví při záchraně kamaráda z 90 m hloubky a díky němuž jsme až do poslední chvíle doufali v záchranu Honzova života.
Na vraku Garibaldi zemřelo 53 italských námořníků a nyní přibyl i jeden „rakousko-uherský“...
