Norsko je zajímavou destinací z mnoha důvodů. Jednak zde naleznete hodně skal, které jsou skočitelné. Pyšní se výškou až 1500m, jsou kolmé nebo převislé (dobrým pilotům stačí 150 – 200m kolmé stěny a zahájí let, pak stačí, když skála zvolna ubíhá). Druhou předností je malá nadmořská výška, vzduch je tedy stále dostatečně hustý (narozdíl od exitů v Alpách nebo Dolomitech) a dobře nese. V neposlední řadě – B.A.S.E. je v Norsku legální. Skákat můžete všude tam, kde to není zakázáno z důvodu bezpečnosti pro kolemjdoucí, skokany popř. záchranáře, i tato skutečnost přitahuje každým rokem stále více B.A.S.E. jumperů. Nevýhodou je poloha – na severu a blízko moře je počasí velice nestálé. Je možné sledovat předpověď na internetu, ale počítejte s tím, že se každou chvíli mění. Nebo se můžete zeptat zkušených místních obyvatel, pokaždé vám ochotně a s úsměvem řeknou, že zítra bude hezky. Jestli deštivo nebo slunečno? Prostě hezky.
Na sever. Nejprve po dálnici do německého Sassnics, odtud trajektem do švédského Trelleborgu a zase na sever. Švédsko na vás dýchne pohodu a klid. Za okýnkem auta ubíhají nazpátek rozvlněné louky, pasoucí se plaví koně a spokojené krávy. Jakmile překročíte hraniční fjord do Norska, atmosféra se rázem změní. Snivou krajinu střídají divoké a rozervané skály a dravé vodní toky. Ze všech stran cítíte sílu a nespoutanost přírody, místy utlumenou civilizačními procesy. Přes Oslo, Lillehammer, Ottu… po 26 hodinách, 1800 km je vám dovoleno stanout v údolí Romsdal pod pověstnou Stěnou Trollů. Ustlat si můžete kdekoli, Norsko patří všem, pokud není nocování zakázáno, je to zcela na vás.
Stěna Trollů, která stráží řeku Rauma a celé údolí, je z pohledu B.A.S.E. jumpera jakási výzva. Na její hraně se nachází jeden exit vedle druhého a nejstarší z nich – Laben a Staben, jsou spojeny i s prvopočátky B.A.S.E. jumpingu a se jménem K. Boenish, jehož život zde i skončil (viz články o historii B.A.S.E. na tomto blogu). Najdete zde i novodobější a technicky náročnější exit Techno, který byl otevřený při mezinárodní expedici v roce 2007, jejímž členem byl i Robert Pecnik a další borci včetně mě. Chcete-li sledovat tento masiv pouhým okem, neuvidíte vůbec nic. Jen se dá tušit, odkud se skáče. Stěna před vámi totiž měří celý jeden kilometr. Nezůstávejte jen na parkovišti pod Stěnou Trollů. Pro skutečný zážitek se vyplatí dojít po svých.
Výchozím bodem pro nás bude parkoviště nad Stezkou Trollů, cestou plnou zatáček nad nebezpečně vyhlížející roklinou, která spojuje údolí Romsdal a Geiranger. Původně se tudy hnával dobytek. Podle starých zvyků, pokud se chlapci podařilo převést tudy stádo, aniž by přišel o kus nebo o svůj život, stal se z něj muž. Po dnešní vylepšené cestě se celkem pohodlně dostanete autem až na parkoviště. Odtud nás čeká, za slunečného počasí pěkný, dvouhodinový pochod vzhůru na exit. Chcete pokračovat s Martinem Trdlou až na exit? Pak se vydejte na vejšlap na extaze.adrop.cz.
Zdroj: http://extaze.adrop.cz
