Hladké létání ve velkých formacích

Ve skutečnosti to není žádné tajemství, pouze dobrá organizace, soustředění a čisté létání.V malých formacích jako 4RW parašutisté dojíždějí k formaci jen málo nebo vůbec, Ve větších formacích však musí být parašutisté schopní dojíždět přesně a bezpečně, aby se dostali dolu ke skupině. Ve velkých formacích stoupá riziko kolizí ve středním vzdušném sektoru, nebudeme zmiňovat odstrašující hromadné kolize, kdy jediný špatný dojezd způsobí zboření celé formace a pád parašutistů jednoho přes druhého.Parašutisté mohou zvýšit šance na hladký, bezpečný a zábavný seskok v každé jeho fázi :• Účastnit se při společných přípravách na seskok na zemi• Mentálně si zopakovat seskok• Správně vyskočit• Kontrolovat střemhlavé dojezdy• Zastavit dojezd• Zahájit hladký konečný dojezd• Správně létat ve formaci, pokud už jsi zapojenSpolečná příprava na seskok na zemiMysli na seskok společně s ostatními a opakuj si to. Každý by se měl zúčastnit a znát svůj úkol. Každý se musí cítit pohodlně v přidělené pozici a být dostatečně kompetentní v ní létat a zvládnout ji.Nikdo by neměl hovořit, pokud hovoří organizátor. Ve skutečnosti je lepší neříkat vůbec nic, pokud se organizátor přímo nezeptá. Výjimkou je samozřejmě situace, kdy není parašutista dostatečně zkušený na to, aby přidělenou pozici zvládl. Obvykle se organizátoři při počátečních pohovorech všech ptají, jestli jsou spokojeni s přidělenou pozicí. A to je čas, kdy se má hovořit! Je lepší létat v jednodušší pozici se zaručeným úspěchem, než špatně v těžké pozici a všem to zkazit. Létej těžší pozice v menších skupinách a zlepši své dovednosti před tím, než to budeš zkoušet ve velké formaci.Nácvik na zemi je také čas pro to, aby se vyjasnily problémy s pohybem ve vzduchu, pořadí při výskoku a barva kombinézy. Organizátoři typicky začínají s obecně seznamujícím pohovorem o seskoku bez kombinéz. Poté, co se všichni seznámí s průběhem seskoku, přikročí k detailnějším informacím. To obsahuje věci jako výskok, otáčení menších součástí formace, udržování hladiny, kývnutí (signály nebo výzvy pro další změny) a výšku pro separaci. Pokud je to složitější seskok, organizátoři obvykle udělají přestávku, a pak procházejí celý seskok znovu ještě několikrát.Poslední fáze nácviku na zemi je projití celého seskoku v kombinézách, aby každý viděl barvu kombinézy, kterou bude uchopovat. To je dobrý okamžik pro každého, aby si v paměti zafixoval, kam poletí z letadla k formaci.Mentální příprava na seskokPo přípravě s celou skupinou si projdi v duchu celý seskok tolikrát, dokud si nejsi jist, že sis vše zapamatoval. Ale dej si oddych před tím, než se půjdeš ustrojit. Stejně jako je důležité znát celý seskok, je důležité i relaxovat a nechat seskok usadit v paměti.Mentálně si zopakuješ ještě celý seskok v letadle od startu po výskok. Většinou 3 až 4x. Projdi si to hned po startu, když si všichni rozepnou záchranné pásy. Udělej to znovu před tím, než si nasadíš helmu a brýle, možná po třetí hned poté a po čtvrté tehdy, když jde letadlo do náletu. Ale vyčisti si hlavu, když se řadíš na své místo pro výskok. V tomto okamžiku důvěřuj své paměti a schopnostem.Správný výskokVýskok může vylepšit nebo zničit celý seskok. Když skupina po výskoku vyskočí z letadla včas a má let pod kontrolou, zbytek seskoku má velkou šanci na úspěch. Někteří parašutisté jsou před výskokem příliš nabuzení, což může způsobit, že jsou příliš agresivní. To způsobuje problémy ve dveřích a u dveří. Většina výskoků nevyžaduje velkou sílu, pouze koordinované pohyby a horlivou, ale kontrolovanou mysl. Když se řadíš před výskokem, zhluboka se jednou nebo dvakrát nadýchni, aby ses uklidnil a získal víc kyslíku pro zásobení mozku. Pak se soustřeď na dobrý výskok a užij si ho.Kontrola střemhlavých dojezdůJakmile jsou všichni floateři a diveři ve vzduchu, měli by se zacílit na své kvadranty a přitom během letu sledovat ostatní parašutisty. Pokud si představíš formaci jako velký koláč, pak kvadrant představuje čtvrtinu tohoto koláče. Parašutista by měl letět k místu zevní části své čtvrtiny. Orientace tohoto kvadrantu ve vztahu k letadlu určuje úhel letu parašutisty. Pokud je kvadrant na bližší straně formace, měl by letět k formaci ve strmějším úhlu, než když je jeho kvadrant na vzdálenějším okraji, neboť musí překonat menší horizontální vzdálenost. Pokud jsi správně provedl přípravu na zemi, měl bys být schopen najít osobu, která je ve formaci před tebou a následovat ji ke své části formace.Diveři typicky užívají různé stupně delta pozice : nohy nataženy a od sebe, ruce nataženy dozadu a asi v úhlu 45° vzhledem k tělu. Pozdější diveři zpočátku užívají strmější sestup, ale pouze tak dlouho, aby byli schopni dohnat ostatní divery před sebou.Diving je zábavný, ale může zabíjet. Měl bys pouze zřídka používat vertikální head-down sestup, protože pokud jsi v této pozici, nemůžeš vidět formaci a ostatní divery, a můžeš dosáhnout rychlosti přes 320 km/hod! Kolize může být vážná a dokonce smrtelná. I při současných rekordních seskocích parašutisté zřídka kdy potřebují tyto head-down sestupy, neboť všechna letadla je vysazují do vzduchu najednou a následují se v předem daném pořadí. Nikdo nepotřebuje sestupovat takovou rychlostí a tak strmě.Zatímco jsi v delta pozici, můžeš svůj směr letu korigovat doprava nebo doleva. Např. pro změnu směru doprava nakloň hlavu a zbytek těla doprava. Můžeš také natáhnout pravou ruku do strany, abys zachytil více vzduchu, ale dej pozor, abys tento pohyb nepřehnal, nebo tě to vynese ze směru nebo dokonce přetočí.Sleduj osoby, které následuješ, ale zároveň sleduj jak jsi daleko (vertikálně a horizontálně) od formace. Pokud je tvá horizontální vzdálenost příliš velká, můžeš získat výšku tím, že stočíš ramena dopředu a budeš je tlačit dolu společně s rukama. Můžeš také dát bradu na hrudník, ale stále udržuj pohled na formaci. To způsobí maximální track dopředu s velkou horizontální rychlostí. Parašutista v této pozici by měl dobře a včas zabrzdit, než se dostane do konečného náletu k formaci, protože déle trvá, než se zastaví.Diveři, kteří jsou blízko u formace horizontálně, ale příliš vysoko vertikálně, prostě udělají perfektní oblouk, ale před tím se přesvědčí, že mají pod kontrolou všechny, kteří jsou pod nimi. Snaž se uspořádat svůj seskok předem tak, aby ses do této pozice nedostal. Pokles shora strmě dolů je pomalý a udržuje tě pryč z dohledu ostatních. Pamatuj na to, abys včas změnil pozici těla a přestal klesat před tím, než se dostaneš pod svojí ideální pozici.Zastavení strmého sestupuJe třeba pár zkušeností, aby parašutista rozpoznal, kdy má zastavit sestup, ale hlavní myšlenka je ta, že je třeba zastavit sestup před tím, než začneš konečný dojezd k formaci. Jakmile se dostaneš blízko, což někteří organizátoři nazývají „červenou zónou“, nebo posledních 7-10 metrů dojezdu, široce roztáhni ruce a nohy a opři se o relativní vítr, abys odboural sestupovou rychlost. Tato technika je téměř totožná s nastoupáváním, pokud jsi nízko. V obou případech se zpomaluješ o relativní vítr.Jdi do pozice pro konečný dojezd, který je plochý a v hladině. Plochý dojezd v hladině je nejlepší, zejména při dnešních velkých formacích, kdy většina parašutistů má pouze jeden úchyt na formaci (weedwhacker) nebo v linii spojené se základem formace. Uchycení na velké formaci z pozice jen o několik desítek centimetrů výše způsobí rozvlnění formace, které zcela jistě způsobí problémy. Řekněme, že jsi vše udělal správně a jsi přibližně 5 metrů od formace a půl metru nad formací. To se nazývá „úhel přiblížení“. Pro začátečníky jsou to dobrá čísla. Pro zkušenější je realističtější 30 cm nad formací.Nezkušení parašutisté, kteří se pokusí zahájit přiblížení z absolutní hladiny (nebo dokonce lehce pod formací) kličkují při dojíždění, zatímco bojují o to, aby udrželi hladinu s formací. Při tom mohou dokonce sklouznout pod formaci. Avšak pokud jsi více než 30-60cm nad formací, jiný parašutista tě může podletět a vzít ti vzduch. Nebo se můžeš posunout příliš blízko přes někoho dalšího v konečném dojezdu nebo ve formaci a padnout na něj. Jak budeš získávat zkušenosti, pracuj na konečném dojezdu v hladině.Zahájení konečného dojezduPokud jsi 5 metrů od formace a půl metru nad formací, jsi připraven doklouzat ke svým úchytům. Zařaď se do své pozice a natáhni dostatečně nohy, aby ses tam dostal přímo, v jedné linii. Udržuj procházkovou rychlost při klouzání k úchytu, pak se zastav na místě a vyrovnej hladinu s formací.Při pohybu k formaci se snaž cítit, co dělají tvoje nohy. Neměly by být úplně nataženy, ale jemně tlačit proti vzduchu proudícím proti nim. Pokud potřebuješ trochu víc rychlosti, natáhni je jen o něco víc. Pokud potřebuješ zpomalit, trochu je ohni v kolenou.Parašutisté se zkušenostmi ve velkých formacích nikdy nepřehánějí žádné pohyby během konečného dojezdu. Přehnání některého pohybu může způsobit skluz stranou nebo dokonce vybočení z jejich pozice. Je to jednoduché. Klouzej hladce a ne příliš rychle, až budeš jen několik centimetrů od svého úchytu a v hladině s formací. Snaž se letět celým svým tělem před tím, než uchopíš úchyt. Jemně polož ruce na stanovené úchyty bez toho, abys po nich sahal, což by způsobilo tah celou formací.Správné létání ve formaciHurá, jsi ve formaci! Ale ještě neoslavuj. Formace sama nepoletí. Každý musí pomoci. Uvolni se trochu a snaž se vynaložit jemný tlak lýtky nohou směrem dolu, abys zmenšil tah ve formaci. Dívej se přes celou formaci, aby ses ujistil, že padáš ve stejné hladině jako parašutisté na druhé straně formace. Pokud druhá strana začne klesat, udělej lepší oblouk. Pokud začne stoupat, lehce zplošti svoji polohu. Formace se stane jedním velkým systémem. Každý vidí a cítí, co dělá ten druhý. Je to jako skutečné elektrické napětí mezi parašutisty.Tipy na znovuzískání pozicePokud se dostaneš příliš nízko (metr a více) jdi dále od formace a otoč se k ní stranou. Zatímco držíš formaci v zorném poli, dej hlavu dolu, roztáhni ruce a nohy do šířky, jak jen je to možné, abys byl co nejplošší. Opři se o vzduch jak jen můžeš a tlač ho dolů, zaměř se na to, abys ho tlačil zejména předloktím a horní částí stehen a lýtky, stáhni břišní svaly, pokud je to nutné. Tuto pozici drž tak dlouho, dokud nejsi dostatečně vysoko nad formací na to, abys provedl dobrý dojezd.Na to, abys odboural přebytečnou dopřednou energii z dojezdu, natáhni ruce vně před sebe a kolena protlač dolů. Tato technika se nazývá dobržďování. Avšak dávej pozor, abys nedal nohy příliš pod sebe, mohl by ses dostat do pozice v sedě nebo se překotit dozadu. Nedobržďuj tímto způsobem v konečném dojezdu. Mohlo by tě to úplně vyhodit z pozice! V konečném dojezdu bys měl dobržďovat jemným tlakem nohou a lýtek.Několik dalších tipů ti pomůže k tomu, abys létal hladce a bezpečně :• Mysli na to, že bezpečnost je na prvním místě a ego až na tom posledním. Neúčastni se velkých sestav, pokud víš, že na to nemáš. Dávej pozor na ostatní lidi na nebi. Nesklouzni do nájezdu někoho jiného k formaci. Trackuj od formace jak nejvíc je to možné. Dívej se okolo sebe a odmávej před tím, než otevřeš padák.• Místo abys tápal s ostatními nezkušenými parašutisty, nech se trénovat a vést zkušenými instruktory. Účastni se kurzů a boogie. Skákej s organizovanými skupinami.• Procvičuj, procvičuj, procvičuj!• Uvolni se! To, že se něco učíš neznamená, že bys neměl být uvolněný a neměl si to užít.• Nebuď nedočkavý! Nestane se z tebe přes noc ze studenta parašutista závodící v 16RW. Pamatuj si, pomalu je rychle. A nikdy nemůžeš položit příliš mnoho otázek.Střemhlavý dojezd je jen jedno z umění v parašutismu, které se můžeš naučit, jako např. úchyty v sedě, provádět komplexy nebo formaci diamantu na otevřených padácích. Opatři si správné vybavení, poslouchej instrukce a naplánuj si spoustu seskoků, abys dosáhl takové úrovně, kterou chceš. Stejná pravidla platí pro 12RW jako pro 10RW, tak pilně pracuj a budeš tam, kde chceš.Z anglického originálu z časopisu Parachutist May 03 přeložila MUDr.A.Ptáčková