Praha/Yosemity 19. listopadu 2016 - Adam Ondra má za sebou 5 dní ve stěně Dawn Wall a úspěšně překonal 15 délek z celkových 32. Po velmi rychlém nástupu narazil na první problém ve 14. délce, která je považována za vůbec nejtěžší v celé cestě. Tu ale včera úspěšně překonal, a je tak zas o krok blíž úspěšnému dokončení přelezu. Ve zbývajících délkách Adam neměl při tréninku větší potíže, proto doufá v hladký postup.
První dva dny se zdálo, že Adam nejtěžší velkou stěnou světa, 1000 m vysokou Dawn Wall, téměř protančí. Do stěny nastoupil kvůli vysokým teplotám v pondělí v noci, přesněji ve 2:46 ráno místního času. Po 6 hodinách lezení vesměs po tmě překonal prvních 9 délek, z nichž každá měří zhruba 30 m. Hned následující den v úterý 14. listopadu se Adam posunul o další 4 délky, které jsou všechny velmi obtížné. 13 délek za dva dny lezení je obdivuhodná rychlost.
Po dni odpočinku, kdy ve středu teplé počasí vystřídala mlha a sníh, přistoupil Adam ke 14. délce. Ve videu, které natočil na začátku 4. dne byl optimistický a doufal v překonání nejtěžších kroků celé cesty. Neměl ale dobrý den a na jeho konci poslal zprávu: “Dneska jsem lezl hrozně špatně. Byl jsem příliš nervozní, příliš pod tlakem. Potřeboval jsem sedm pokusů na překonání místa, které jsem nikdy předtím nepovažoval za problematické. Těžko na dnešku najít něco pozitivního, ale zkusím znovu zítra a doufám, že už v lepším rozpoložení.” Včerejšek (pátek 18. listopadu a patý den ve stěně) byl ale naštěstí zas ve znamení těch předchozích dnů. Adam získal zpět ztracený klid a hned na první pokus překonal nejtěžší 14. délku a na druhý pokus i délku 15.
Adam si nedává malé cíle, a tak se od začátku netajil tím, že chce cílit na co nejkratší přelez. “Čím rychlejší přelez, tím je hodnotnější,” vysvětluje svůj pohled na věc Adam. “Vhledem ke zdržení ve 14. délce budu ale rád za jakýkoli čas,” dodává. Jak bude postup vypadat dál rozhodne i počasí, protože na víkend je pro Yosemitské údolí hlášeno zhoršení s možným sněžením.
V čem je Adamův pokus hodnotný?
Dawn Wall je považována za nejtežší velkou stěnu na světě. Poprvé byla volně přelezena v lednu 2015, což bylo považováno za obrovský zlom v historii lezení. Tommymu Caldwellovi a Kevinu Jorgesenovi, kteří přelez po 19 dnech ve stěně dokončili gratuloval i prezident Obama a dostali se do hledáčku mainstreamových médií. Adam Ondra, považovaný za nejlepšího lezce světa, je teprve druhý, kdo se o přelez pokouší. Jeho cílem je posunout hranici možného a přelézt stěnu v co nejkratším čase. Tommy Caldwell i Kevin Jorgeson jeho snaze fandí a v Yosemitech ho navštívili. “Jsem nadšený, že se nejlepší lezec světa pouští do Dawn Wall. Nechali jsme tam hodně místa pro zlepšení,” řekl Jorgeson pro NYtimes.
Co je to volný přelez?
V lezení, tak jako v mnoha jiných sportech, nejde jen o to, že něčeho dosáhnete, ale je to především o tom JAK, toho dosáhnete. Adam Ondra cílí na styl, který by byl v lezecké terminologii označen jako single push a volný přelez. Jde o to, že:
1) Single push = na jeden zátah. Od chvíle, kdy Adam do stěny nastoupí k ostrému pokusu, tak stěnu neopustí. To znamená, že i nocování probíhá ve stěně v zavěšených stanech, tzv. portaledge. Do stěny si proto Adam společně s jističem Pavlem v předchozích dnech natahali dostatečné zásoby jídla a vody a založili si tam základní tábor.
2) Volné lezení spočívá v tom, že se různé jisticí pomůcky jako lano, vklíněnce, skoby používají jen jako jištění ve smyslu ochrany před pádem na zem, ale ne pro postup vzhůru. “Nahoru se člověk dostává jen vlastní silou za pomoci chytů a nerovností, které samotná skála nabízí,” vysvětlil Adam. Je to rozdíl oproti tzv. technickému lezení, kdy jsou jistící pomůcku využívány i k postupu vzhůru.
Jak vypadá život ve stěně?
Neustálý pobyt ve stěně je náročný nejen fyzicky, ale i psychicky. Základní tábor se nachází zhruba v půlce stěny, kde pod sebou máte přes 400 m kolmé stěny. Adam i jeho jistič Pavel oba popisují, že je pobyt ve výšce vyčerpává, protože neustálá koncentrace je naprosto nutná a pro chyby není prostor. Spí se v zavěšených stanech ve stěně, ve kterých si musí zvládnout i uvařit. Jídlo a vodu si do stěny natahali předem, ale i tak je jídlo samozřejmě jednoduché - ovesné kaše, sušené ovoce, energetické tyčinky, k večeři instantní bramborové kaše apod.
Pro pohyb ve stěně z a do základního tábora se používají speciální mechanické pomůcky. Česky se takovému pohybu říká slangově “jumarování” (anglicky jumaring, jugging). Ve zkratce jde o pohyb na laně pomocí dvou mechanických pomůcek, které se posunují po laně směrem vzhůru a lezec mezi nimi střídá váhu. Jak takové “jumarování” vypadá ukazuje Adam v tomto videu.
Držíme palce na dalších délkách!
