Závěrečný šestý závod letošního ročníku Rockpoint Českého poháru v boulderingu a zároveň Mistrovství ČR zná své vítěze. Nejlepší čeští lezci změřili síly na Masarykově náměstí ve Slaném u Prahy. Výborná organizace a velký zájem diváků vytvořily báječnou kulisu pro závěr bouldrové sezony. Na náměstí královského města vyrostla přes týden zbrusu nová rozlehlá stěna, na které se příští rok poleze Mistrovství Evropy mládeže a juniorů, a náměstí se na víkend proměnilo v boulderingovou arénu.
Oba dny závodu doprovázelo slunečné počasí, které sice potěšilo fanoušky lezeckého sportu, ovšem některým účastníkům zkomplikovalo dobývání nejvyšších vrcholů boulderů.
V pátek se konaly kvalifikační závody. Začínalo se kvalifikací žen, do které se přihlásilo 26 závodnic. Ty se vydaly zdolávat 8 cest připravených Janem Zbrankem a Janem Šolcem. Do semifinále postupovalo celkem 20 nejlepších, přičemž vítežkou kvalifikace se stala Petra Růžičková. Postup si zajistily i všechny favoritky závodu. Mužů se do páteční kvalifikační části přihlásilo 52 a postup do semifinále si mohlo vybojovat pouze 20 z nich. Vítezem kvalifikace se stal Jakub Hlaváček, jenž v v této části předstihl bratry Stráníky.
Sobotní část programu odstartovala v deset hodin dopoledne. Diváci se scházeli už od dopoledních hodin a vytvářeli skvělou atmosféru motivující lezce k vynikajícím výkonům. Kromě prvotřídního boulderingu diváky lákala na náměstí spousta doprovodných akcích včetně již tradičního rožnění býka a koncertů, dětem se nabízela možnost vyzkoušet lezení na umělé stěně.
Ze semifinále žen mohlo postoupit pouze 6 nejlepších, s nástrahami čtyř cest si nejlépe poradila Eliška Vlčková, ale semifinálové boje byly velmi vyrovnané a hned čtyři závodnice měly shodně po třech topech. Do finále postoupily Vlčková Eliška, Veronika Šimková, Nelly Kudrová, Daniela Kotrbová, Dominka Dupalová a Klára Halmo. Přes brány semifinále se neprobojovala jedna z favoritek a vítězka kvalifikace Petra Růžičková a další zvučná jména.
Semifinále mužů přineslo spoustu napínavých soubojů, dominantním způsobem si počínal Martin Stráník, který zvládl tři topy pár pokusy a když na posledním bouldru zdolal zónu, raději pošetřil sílu na finále. Bojovným výkonem nadchnul diváky Honza "Magnus" Novák a výborným výkonem na sebe upozornil i Jakub Konečný, mládežnický mistr Evropy. Rychlostní pojetí lezení Romana Kučery probudilo v divácích emoce. Aplaudovali, když jako první z lezců vyzrál na boulder č.4 a topoval. Chlapi lezli dle umístění v kvalifikaci a na každý pokus měli vyhrazeno 5 minut. Do finále postoupili Kučera Roman, Martin Stráník, Jakub Hlaváček, Štěpán Stráník, Jan Chvála a Olin Klapal.Těsně pod branami finále zůstal Vilda Chejn, jeden z nejlepších stavitelů tratí u nás, a hodnotil semifinále:
Semifinále bylo parádní, krásný bouldry, ty se klukům povedly. Byl to boj s teplem. Myslím, že pro nás slabší lezce bylo výhodou, že dva bouldry byly relativně lehčí, víc techničtější a dva zbylý silový byly hodně těžký. Takže to vylezlo málo lidí a posunulo to dopředu ty lidi, kteří zalezli dobře težší dva bouldry. Ale bouldry byly krásný, krásná stěna a atmosféra. To co z toho kluci Jirka Žák a Roman Kozelka udělali je obdivuhodný, unikát.
Následovala lezecká exhibice HO Pohodička Slaný, oddílu čítajícího kolem 160 členů. Mladé naděje za povzbuzování publika předvedly naplno svůj lezecký um.
Čas potřebný na postavení finálových cest divákům zkrátil koncert Adama Mišíka, který publikum naladil na zlatý hřeb večera.
V osm hodin večer vypukla show za záře reflektorů, kterou bylo možné sledovat v online přenosu. Závodníci za mohutného aplausu přicházeli jako do gladiátorské arény, pravá část stěny patřila mužům, na levé části byly vystaveny cesty pro finalistky.
Lezlo se dle formátu Světového poháru. Ve finále topoval na všech bouldrech pouze Martin Stráník, do výborné formy se koncem sezóny dostal Honza Chvála, což mu vyneslo třetí příčku za Romanem Kučerou a mistrem Martinem. Těsně čtvrtý tentokrát skončil Štěpán Stráník, pátý Jakub Hlaváček a šestý Olin Klapal.
Zaplněné slánské náměstí hnalo lezce k nejlepším výkonům a atmosféra byla jedinečná.
V ženách bylo umístění následující, mistryní republiky se stala Veronika Šimková, na druhém místě stanula i přes drobné zdravotní obtíže v průběhu finále Nelly Kudrová, třetí skončila Eliška Vlčková, čtvrtá Dominika Dupalová, pátá Daniela Kotrbová a šestá Klára Halmo. Medailistům byly předány skleněné poháry při slavnostním vyhlášení z rukou starosty města Slaný.
Celkovým vítězem Českého poháru 2016 se stal dle očekávání Martin Stráník, druhý se umístil jeho bratr Štěpán Stráník díky stabilním výsledkům v celém seriálu, třetí místo bere Roman Kučera. Mezi ženami pak nejvíce bodů ze všech závodů ČP získala Eliška Vlčková, před Petrou Růžičkovou, třetí místo si vylezla Karina Bílková.
Shrnutí závodu i celého letošního ročníku Rockpoint Českého poháru v boulderingu očima Jirky Žáka:
Pohár je docela maraton, šest závodů po celý rok. První závod v Plzni v březnu, potom proběhl druhý závod na SportExpo v Praze, dále jsme měli závod na konci května v Ostravě, pak proběhly závody v Olympijském parku v Pardubicích, Teplice nad Metují a Slaný je vlastně takové finále Českého poháru a zároveň v letošním roce i Mistrovství České republiky. Samozřejmě díky firmě Rockpoint a dalším partnerům můžeme laťku závodů stále zvedat. Za seriálem stojí vlastně tři subjekty - Lezení do škol, Boulderbar, což je Jirka Oliva a Pardubický lezecký oddíl s Honzou Zuzulákem. Když jsme tyto subjekty spojili, lze dělat závody v podobě jako je k vidění zde ve Slaném, tedy na velkých lezeckých stěnách, atraktivních místech, tak aby to bylo zajímavé pro diváky i pro partnery. Myslím si, že v letošním roce se povedlo několik změn, samozřejmě máme ještě do budoucna hodně práce, pracujeme na tom společně. Pozitivně vnímám soutěž pro děti, které začínají závodit, den po finále. Vyzkouší si lezení ve velké aréně jako dospělí, jako top špička. Myslím si, že se to zvedlo a že i lezci to tak vnímají.
Jaká je úroveň lezců u nás ve srovnání s Evropou?
Nemůžu posoudit, jaké to je v Evropě. Já můžu zhodnotit, jaké to je tady u nás. Je tady skupina lezců, kteří závodí, skupina lidí, kteří jsou naučeni chodit na závody a pak lezci, kteří si občas přijedou zazávodit, ale jinak radši lezou na skále, než aby se někde pařili v tělocvičně, mají to hozené trošku jinak a já je naprosto chápu. Ale myslím si, že tady brzo vyroste skupina dětí, kteřé jsou zvyklé závodit a vyrůstají v tom. Potom tu bude mnohem lepší obsazenost závodů. Samozřejmě, u chlapů startuje tradičně více závodníků, letos máme ale i 27 žen, což je super na český pohár, to jsem nečekal. Je to někdy trochu nevděčný, že připravíš závody, přihlásí se hromada lidí a udělá se hezkej den a ty lidi, který jsou přihlášený na závod nejedou, protože jedou radši na skály. Přemýšlíme nad tím, jak lidi nalákat, aby na závod přijeli. Letos jsme třeba sehnali hromadu chytů, na kerých se leze Světový pohár, a myslim si, že lezci to taky ocenil. A chcem to pořád zlepšovat!
