Existuje velké množství ověřených rad a doporučení, jak se chovat v bouřce při klasickém sportovním lezení, ale jen velmi málo se jich zabývá zajištěnými cestami. Při klasickém lezení jsou hlavní zásady v celku známé. Najít si bezpečné místo minimálně 2 – 3 metry od stěny, sednout si pokud možno na nevodivý předmět (ideálně batoh) a zkrátka čekat. Blesk se většinou sveze přímo po stěně, takže případný úkryt v nějaké skulině nebo pod převisem by se naopak mohl stát pastí. Trochu jinak je tomu ale na via ferratě. V následujícím článku se s Vámi podělím o několik doporučení, které vzešly z řady odborných diskusí a také z vlastní zkušenosti, kdy nás uprostřed Johann Klettersteigu zastihla nečekaná a velmi silná bouřka.
I v případě dokonalé předpovědi počasí věnujte velkou pozornost měnícímu se počasí. Blížící se mraky, vzdálená oblačnost už při cestě na místo a podobně. Stejně tak ani dotaz na místě, na parkovišti nebo na horské chatě, nic nestojí. Nejlepší způsob, jak se vyhnout problémům při samotném lezení, je vůbec ferratu nenastoupit. Tady bohužel trpíme přemírou odvahy a motivace. Přeci jen máme za sebou dlouhou cestu z republiky, za tímto účelem pracně vybojovaný čas, zkrátka jen tak něco nás od výstupu neodradí. Bouřka ve stěně by Vás ale rychle vyvedla z omylu.
Základním rozdílem mezi klasickým lezením a lezením po zajištěné cestě je přítomnost dlouhého svislého kovového vodiče, tedy samotného lana ferraty. To se během bouřky mění v jeden obrovský hromosvod, od kterého je potřeba utéci tak daleko, jak jen to je možné. Rozhodně se nevyplatí pokusit se co nejrychleji ferratu dolézt nebo jen pasivně vyčkávat v její blízkosti na lepší počasí. Železný předmět ve stěně blesky přímo přitahuje, takže pokud ve Vaší blízkosti někde uhodí, tak právě do jistícího lana.
Alespoň z vlastní zkušenosti mohu říct, že samotným bleskem problém zdaleka nekončí. V našem případě následovala menší kamenná lavina, která zasypala vše, co nebylo dobře ukryto. Odnesl to jeden rakouský lezec, který předpisově seděl na svém batohu na rampě pod lanem. Jen zázrakem se blesk svezl v jeho těsné blízkosti, ale na útěk před kameny již bylo pozdě. Takže moje rada zní, najít si nějaké dobře chráněné místo v co největší vzdálenosti od železného lana, kde vyčkat až do úplného přechodu bouřky. Ve spojitosti s padajícími kameny ještě připomenu jedno základní, ale málo respektované pravidlo. Pokud někdo zakřičí „pozor“ nebo „kámen“, nedívejte se nahoru, odkud a kam asi padá, protože Vás může trefit přímo do obličeje. Přilba je Vám v takovém případě k ničemu. Zní to pochopitelně, ale reakce většiny lidí je přesně opačná.
Ještě dříve, než definitivně zalezete do svého úkrytu, zkuste si udělat představu o množství a chování ostatních lezců ve stěně. Pokud by došlo k nějakému neštěstí, budete mít dostatek informací pro záchranáře, kde, kdy a kolik lidí na ferratě bylo.
Jakmile bouřka přejde, dobře zvažte, jakým směrem budete pokračovat. V závislosti na síle bouřky a místě, ve kterém se nacházíte, můžete cestu dokončit, nebo raději zvolit sestup. Nezapomeňte, že lezení po mokré skále je výrazně nebezpečnější než za sucha, a že případný úder blesku mohl ferratu značně poškodit. Opět se vrátím k naší bouřce na Dachsteinu, kde blesk odstřelil asi desetimetrový úsek železného lana a to v poměrně exponovaném místě. Bez lana a základního jistícího materiálu pak můžete skončit těsně pod vrcholem.
Zajištěné cesty jsou skvělým způsobem, jak se podívat do míst, která jsou jinak přístupná jen zdatným a zkušeným horolezcům. Nikdy ale nezapomínejte, že jste zde pouze na návštěvě, a že zdánlivé bezpečí ferraty se může jednoduše proměnit v past, ze které se špatně utíká. Vybírejte si jen takové cíle, na které fyzicky a psychicky máte. Nepodlehněte pocitu, že na tlustém železném laně Vám nic nehrozí. I krátké pády na via ferratách mohou mít vážné následky, protože na rozdíl od klasického pružného lana, jež následky pádu výrazně tlumí, Vám statické železné jištění nic neodpustí. Vždy používejte přilbu a certifikované ferratové sety s tlumičem pádu. Začněte od nejjednodušších a nejkratších cest a teprve časem zvyšujte jejich náročnost a délku. Zkrátka na sebe dávejte pozor. A užijte si to!
