Jestliže jsem psal o tom, že letošní podzim je neskutečně příznivý pro vodáky, tak na této vydařené akci to platilo dvojnásob. Teplota šplhající se k dvaceti stupňům, vymetená obloha, prostě paráda. Autobusem spřaženým s vlekem jsme zakotvili kousek za Zásmuky a šli se podívat na tu nádheru. Klaustrofobici reptali, že v takto úzkém korytu se snad nedá ani plout, ale my, co jsme jí jeli již minulý rok, jsme věděli své. Hned úvod u mostu je zpestřen krásnou skluzavkou ve dvoumetrové výšce, kde si ti odvážnější hupsnou. Někdy se to neobejde bez krysení, protože Bečvárka moc neumožňuje eskymování. Hned průjezd kamenným mostkem s malým prahem dává tušit, že to nebude projížďka po klidné vodě. Ti, kteří vyrazili na lodi delší než tři metry musí být dozajista zruční nebo blázni. Ale je pravdou, že jsme potkali dvě pálavy, z nichž jedna to zvládala naprosto excelentně. Meandry kladou nárok na dobré náklony, pokud si to svištíte na ostřejším kajaku. První dva padlé stromy jsou zpestřením a první závažnější překážkou, na které se ukáže, co vodák umí. Nejvyhlášenějším úsekem je po dvou kilometrech takzvaná Cesta do pekla neboli Čertovy schody, jedná se o dvě malé kaskádky vtipně zatočené do esíčka a to velmi zhuštěného. Vždy se našel někdo, kdo zaplaval. Dojezd k dalšímu silničnímu můstku byl přes pěkný jazyk s vlnkou, na které se dalo poserfovat. Další atrakcí byla u mostku skluzavka pro kajakáře, která ale končila na nerozčeřené vodě, což nebylo moc dobré na záda. Zde se zpravidla kajaky naloží a jede se tento úsek dvakrát, protože vody z rybníka je dost. Za mostkem s vlnkou je asi pět půlmetrových průskoků, kde potok sice nemá sílu, ale dokáže potrápit nezkušené jezdce.
Zde je trochu míň vody, takže sem tam vezme kajak šutr. Po kilometru se Bečvárka zklidní a pokračuje v příjemných meandrech prošpikovanými dvěma lávkami, ta druhá, těsně před vplutím do rybníka je obzvláště vypečená, asi tak třicet centimetrů nad hladinou. Pak už zbývá přepádlovat jen rybník, sejít z hráze, naložit, zavázat a zpět k domovům. Bečvárka patří mezi pohodové akce, kam se může vypravit i méně zkušený kajakář. A pokud vám někdo tvrdí, že se na Bečvárce eskymovat nedá, pak vězte, že pod mostkem v půlce plavby to možné je a někdy i potřebné, zvláště, když vám na lodi přistane jiný kajakář. Nebudete li mít tedy koncem října příštího roku co dělat a jste vlastníky kajaku a neoprénu, neváhejte a vyražte na Bečvárku.
Text a foto : Míla Pražák
Kajakářská škola Dronte
www.dronte.cz
