Kajaky, rafting

Mystery of Nil - první zpráva

Vodácká expedice k pramenům Nilu chce splout oba přítoky této majestátné řeky. Bílý Nil se nachází v Ugandě, kde proběhne první zkouška materiálu a vodáků samotných.
5. 10. 2007

Je to lehčí část této expedice.Team se zde bude po dobu čtrnácti dnů připravovat na splutí Modrého Nilu v Etiopii. Na bílém Nilu zmapuje a splujeme ramena která zatím nejsou zasaženy stavbou přehrad. Bohužel už i již tady se začíná stavět přehrada a některá ramena byla zatopena zvláště rameno s vlnou Ugly Sisters a peřej Silverback je opravdu velká škoda byly to nejlepší peřeje na světě. Kajakáři si musejí zvyknout na velikost a sílu vody, která jinde není. Nilem teče 1600m3/s což je zhruba o 600m3/s méně než teklo Prahou za povodních v roce 2002. Kameramané se sehrají s týmem na vodě. A všichni společně se aklimatizujeme na Afriku, vysoké teploty, jiný způsob života, strava a nebezpečná zvířata.. Potom přijde to hlavní a to přesun do Etiopie na Modrý Nil.

Zde nás čeká velká neznámá ona vůbec je to tam celosvětově vodácky velká neznámá. Pokusíme se o splutí Modrého Nilu, který se asi zatím nepodařilo sjet nikomu na světě, když o tom kolují dohady…. Vše je nepřístupné, v džungli opravdová divočina, oproti Bílému Nilu, který je už jakžtakž „civilizovaný“. Bude nás čekat 250 kilometrů divokých peřejí a neznáme krajiny. Spousty hrochů a krokodýlů, domorodé kmeny. Ale také krásná příroda, živá zvířata, co známe jenom ze Zoologické zahrady, tam budou pobýt, ale žádný plot tam nebude…

Cílem expedice je sjet oba prameny Nilu, zmapovat modrý Nil a pokusit se splout zatím asi ještě nesplutý kaňon. Natočit o tom film a nafotit fotografie. Ale nejde nám jenom o vodu. Chceme zachytit i místní domorodé kmeny. Povezeme tužky, pastelky, sešity do české školy v Africe. To je dobře, pomůžeme aspoň tam, kde je to opravdu potřeba.

Odletěli jsme 2. října a všichni začínají být pomalu nervózní jak vše dopadne. Snad jsme udělali vše potřebné, aby naše expedice byla úspěšná. Kajakáři pádlovali a trénovali, kameramani točili a mezím se všichni nechali očkovat na spousty nemocí. Sehnala se materiální podpora, jídlo, informace o všem, co by nás tam mohlo čekat. Lékárnu máme velkou jak dva normální kufry. Tímto bych chtěl poděkovat všem, kteří stojí za námi a pomáhají nám a podporují celou naší akci. Ty pro ty to budou dlouhé dva měsíce, ale s čistým svědomím jsme udělali vše, abychom se vrátili.Tak snad se nám podaří uskutečnit si náš velký sen.

P.S. : V době, kdy si budete číst tento článek, si budeme už zvykat na místní podnebí a budeme se snažit dostat z letiště k Viktoriinu jezeru, kde začne naše cesta po řece dolů…

5. 10. 2007

Zpět na přehled

Nahoru