Během čtyř dnů kajakáři absolvovali 6 různých závodů. Letošní novinkou byl také super sprint, na jehož start postoupilo pouze 20 nejlepších kajakářů. Pro super sprint organizátoři vybrali extrémně náročnou trať, kterou je možné považovat za to nejtěžší, co se zatím na světě při závodech jelo. Závod se těšil velkému zájmu médií. Poslední dva dny z centra města Ivrea dokonce vysílala přímým přenosem národní italská televize.
Celý závod startoval již ve čtvrtek klasickým dlouhým sjezdem. Řeka Chiusella má skutečně velký potenciál a tak trať dlouhého sjezdu byla prošpikovaná technickými skoky, řadou záludných válců a perličkou se stal kousek od startu asi 7 metrů vysoký slide. Podařilo se mi race vyhrát a udělat si nadějnou pozici pro další dny, kdy se čtyři různé kajakářské kategorie sčítají a určí se celkový výsledek. To však neplatí o teamovém závodě a hlavně u super sprintu kde je tato kategorie vyhlášena samostatně.
Horní úsek Chiusella nabídl neuvěřitelný terén, divákům se tajil dech a myslím, že všichni kajakáři před startem byli dostatečně nervózní. Byl to nejtěžší úsek, na kterém kdy kajakáři závodili. Deseti metrový vodopád, řada nepříjemných skoků a “smrtící” úsek na závěr kdy poslední válec byl skutečný zabiják. Sebemenší chyba a museli závodníka tahat záchranáři. Nikomu se nic nestalo a myslím, že to byla skutečně velká podívaná. Trať jsem zvládnul dobře a hlavně jsem ji jel čistě. I to mě zaručilo nejrychlejší čas a vítězství před Novozélanďanem Mikem Dawson.
Celý závod se pak přesunul na slalomový kanál do města Ivrea, kde začali úřadovat slalomoví specialisti, kterých letos nebylo málo. Organizátoři zvolili tuto variantu hlavně z důvodu, aby přiblížili tento sport široké veřejnosti. Celý víkend tu bylo živo. Sobotní slalom a sprint dost zamíchal pořadím. Mně se vůbec nedařilo a klesnul jsem až na sedmé místo. Káča Migdaulová ve slalomu minula jednu branku a tak ji to odneslo na třetí pozici. Za to ve sprintu zabojovala a vyjela si druhé místo. Neděle byla ve znamení kayak crossu a v této disciplíně se vždy něco děje ;o)) Čtyři borci se řítí dolů a kdo dojede první, postupuje dál. Do závodní tratě byly chytře vloženy dvě bojky, které se musely objet. O to více byla trať atraktivní, protože až do posledních metrů nebylo jasné, kdo bude vítěz a pořadí se neustále měnilo. Holky měly trochu upravenou kategorii a finále jely jen ve dvou. Káča jela super, ale smůlou nakonec nepostoupila do finále a tak si dojela pro třetí místo. Nicméně jí to stačilo na super druhé místo v celkovém pořadí. Já jsem si v croosu dojel pro místo páté.
Celá akce dostála značné změny. Řeka, na které se závod jel, byla opravdu super, ale přesun na slalomový kanál moc lidí neuvítalo. Na druhou stranu zájem diváků a medií byl obrovský a každý si tu našel to svoje.
