Na rozmezí tří krajů jižního Norska, Buskerud, Telemark a Hordaland leží národní park Hardangervidda. Je součástí stejnojmenné náhorní plošiny. Plošina se nachází v průměrné nadmořské výšce 1200 metrů. Nejrůznější prameny uvádějí její rozlohu mezi 7500 až 8000 km² - 1/10 rozlohy Česka! Povrch plošiny ovšem není zase až tak naprosto rovný, jak by se mohlo zdát. Její charakteristikou je mírně zvlněná krajina s mnoha výraznějšími vrcholy a údolími. Planina je také pokryta obrovským množstvím mokřin, jezer a jezírek.
A co to znamená pro snowkiting? Jeden ohromný spot o rozloze 1/10 České republiky! Celá oblast je v zimě samozřejmě těžko prostupná. Vzdálit se pouhých pár kilometrů od nejbližší civilizace znamená už vysokou míru rizika. Je potřeba být vždy připraven na všechny možné eventuality. Pokud se rozhodnete s kitem vydat dál od obydlených míst plošiny, rozhodně nic nepodněcujte. V severní části plošiny je snowkitery vyhledávaným místem silnice spojující dvě městečka Haugastøl a Eidfjord. Na celém úseku cesty jsou připravená parkoviště a na této mapě naleznete vyznačené spoty.
Nejnavštěvovanější spoty jsou zcela určitě jezera Ørteren a Storekrækkja u chaty Fagerheim. Každý kiter si zde najde, co chce - rovinu jezera, svahy, přirozené odrazové můstky, prohlubně s hromadami navátého sněhu, kaňony, návěje, návětrné svahy, strmé výjezdy a sjezdy. Když vyjedete na nějaký kopec, naskytnou se vám neuvěřitelné pohledy na nekonečná zasněžená jezera, údolí, vrcholy i celá pohoří.
Je libo jiskřivý alpský prašánek a kombinovanou dávku adrenalinu? Pak alespoň virtuálně následujte špičkové světové reprezentanty hned několika zimních sportů. Ti se v rámci akce nazvané X-project rozhodli zkombinovat snowboarding, speedriding a snowkiting. No a aby toho nebylo málo, celé to začalo…
Není výjimkou, že silnice je v Haugastølu v případě silného větru uzavřena kvůli závějím. V takovém případě můžete vyrazit asi 200m pěšky z osady Ustaoset k jezeru Ustevatn. Případně si vyšlápnout nad osady Haugastøl i Ustaoset a zajezdit si v lehce kopcovitých terénech. Další možností je využít sněžného skůtru a nebo se na svůj oblíbený spot vydat po silnici pěšky nebo tam dojet kitem.
Vítr na Viddě fouká prakticky celý rok díky blízkosti moři na západě. Ideální sezóna je kvůli dostatku sněhu, ucházejícím teplotám a dostatečnému dennímu světlu od ledna do dubna. Předpovědi je potřeba brát z rezervou a počítat i s poměrně výraznými změnami síly a směru větru. Změny naštěstí většinou nepřichází náhle a dají se dostatečně dopředu vycítit. Poryvy na planině prakticky nejsou.
Městečko Geilo je nejjednodušší variantou co se týká ubytování. V městečku je dostatek možností ubytování, obchodů a i sjezdovky k lyžování.
Portugalský kiter Francisco Lufinha před deseti dny překonal svůj vlastní Guinessův rekord v délce plavby na kitu bez přestávky. Svůj předchozí rekord překonal o 569 kilometrů, kdy za 47 hodin a 37 minut nonstop plavby ujel 874 kilometrů.
Minulý měsíc Andreas Toverud uletěl na svém kitu Cabrinha FX 1000 metrů a vytvořil tak nový světový rekord. Svůj rekord provedl norský kiter na oslavu dne norské ústavy 17. května 2015. Andreas skočil z hory Leiråtind (1490m ) severně od polárního kruhu.
