Když si tedy položíš takovou otázku, je důležité na ni najít správnou odpověď. A jestliže se tě někdo na stejnou otázku zeptá, je důležité mu dát správnou radu.Dnes většina z nás létá na mnohem menších padácích než před deseti lety a myšlenka, že „menší je lepší“ se stala velmi populární. Bohužel mnoho lidí zvolí menší padák ze špatných důvodů a pak litují svého rozhodnutí. Vysvětlit si několik faktů o velikostech padáků a pochopení některých zobecnělých mýtů může pomoci zabránit této chybě.
Je těžké mluvit o výběru velikosti padáků, aniž bychom používali termíny plošné zatížení padáku a váha při výskoku. Váha při výskoku je váha tvého těla plus váha oblečení, postroje, obou padáků a všeho ostatního co máš na sobě při výskoku z letadla. Je to ta váha, kterou bude muset nést tvůj padák a většinou je to tvoje váha plus asi 12kg. Výraz váha používaný v tomto článku je vždy považován za váhu při výskoku.
Plošné zatížení padáku je váha při výskoku udávaná v librách (1kg = 0,456lb) děleno plochou padáku udávanou ve čtverečných stopách. Např. jestliže Honza váží 180lb (82kg) a létá na padáku 180 čtverečných stop, plošné zatížení jeho padáku bude 180 lb děleno 180 sqft, neboli 1 libra na čtverečnou stopu. Jestli Honza půjde s velikostí dolů na 120 čtverečných stop padák, jeho plošné zatížení bude 1,5 lb na sqft (180 / 120 = 1,5).
Větší plošné zatížení zvyšuje rychlost padáku. Honza bude mít větší dopřednou rychlost i poměr klesání na padáku 120sqft než měl na 180. Jinak řečeno menší padák nebude schopen letět tak pomalu, jako 180. Padák 120 se prosadí lépe proti silném větru, ale nebude klouzat tak daleko ve slabém větru, nebo po větru. Menší padák se bude také rychleji zatáčet a ztratí v otáčce víc výšky. Honza bude muset plánovat vše víc dopředu a bude mít méně času zareagovat, když bude něco špatně. Menší padák bude swoopovat dále při přistání, ale načasování bude složitější a případná nehoda bolestivější. Jestliže Honza umí dobře swoopovat, bude mít z přistání na menším padáku větší radost. Ale jestli jeho přistání nebyly nikdy bezvadná, nebo má problémy se přizpůsobit novému padáku, jeho přistání budou téměř jistě horší.
Některé z těchto příčin jsou způsobené velikostí padáku jako takovou, nejen plošným zatížením. Představ si Marka, který váží 190 liber a letí na 190 čtverečných stop padáku. Padák bude lehký na ovládání a on snadno přistane i v malém větru. Řekněme jeho přítelkyně Zuzana má 20 seskoků a chce si koupit vlastní výbavu. Zuzana váží 135 liber (60kg), tak jí Marek poradí, aby si koupila 135. Protože oba budou mít zatížení 1 libra na čtverečnou stopu, 135 by měla být stejně jednoduchá pro Zuzanu, jako 190 pro Marka.
Bohužel toto není pravda. Jak vysvětluje vývojář padáků John LeBlanc ve svých seminářích o zatížení padáku, různé velikosti padáku nebudou létat stejně i když budou stejně zatížené, dokonce ani když se bude jednat o přesně stejný model padáku. Jeden z důvodů je, že oba padáky poletí stejným vzduchem. Zuzana je o 30% lehčí než Marek a její padák o 30% menší, ale molekuly vzduchu kterými prolétá nejsou o 30% menší, nebo blíž k sobě.
Menší padák má také většinou kratší šňůry, což způsobuje, že padák reaguje rychleji, než větší padák letící při stejném zatížení. Zuzana zjistí, že její padák bude citlivější na ovládání a také jí méně promine, než Markova 190. Některé z těchto účinků se mohou zvětšit, nebo zmenšit když přecházíme z jednoho typu na druhý. Například padáky z materiálu s nulovou propustností budou normálně klouzat dál a vyplavávat lépe, než padáky vyrobené z materiálu s nízkou propustností typu „F-111“. Můžete zjistit, že padák s nulovou propustností má menší opadání a lépe se na něm přistává než o něco větší padák z F-111. Jestliže je ale nulový padák o více než 20 čtverečných stop menší už to není pravda.
Aby výrobci pomohli zákazníkům vybrat správný padák, doporučují plošné zatížení na jednotlivé padáky, které vyrábí. Bohužel tato doporučení jsou často špatně pochopena a končí tím, že jsou používána nesprávně.Nejběžnějším doporučením je maximální váha při výskoku. Představ si, že maximální váha při výskoku pro daný padák je 144 liber. Jestliže osoba, která létá na tomto padáku váží 144 liber nebo méně, padák se bude chovat tak, jak výrobci chtěli. Když na něm bude skákat někdo těžší, bude rychlejší, ale nedoklouže tak daleko při různých situacích, nebo nebude tak dobře přistávat.
Příliš mnoho lidí ignoruje slovo „maximální“ když se dívá na maximální váhu při výskoku a věří jednoduše, že to je doporučená váha. Někteří budou dokonce říkat, že padák dostatečně nezatěžuješ, pokud vážíš míň než je maximální váha. Padák může být nedostatečně zatížen jen tehdy, jestli výrobce uvádí minimální váhu výskoku. Jestliže má padák maximální váhu 190 liber a nemá specifikovanou minimální váhu, pak není žádný důvod, aby na něm nemohl skákat člověk, který váží např. 130 liber (59kg). Začátečník, nebo jednoduše někdo více konzervativní bude hodně pod maximální vahou svého padáku.
Další zdroj nedorozumění je skutečnost, že dva velmi odlišné padáky mohou mít podobná váhová doporučení. Řekněme, že máme padák, který se jmenuje „Floatie“ a druhý, který se jmenuje „Zippo“. Maximální váha výskoku pro Floatie 150 je 165 liber a zatížení je tak 1,1. Zippo 97 má stejnou maximální váhu výskoku 165 liber a zatížení je v tomto případě 1,7. Jestliže parašutista, který má 165 liber (75kg) létal na Floatie 150 a chce si koupit Zippo má si koupit 97? Asi ne.Je důležité pochopit, že není standardní formule, která by stanovovala váhový limit hlavního padáku. Tato čísla jsou založená na myšlenkách vývojářů o tom, jak by jejich padák měl létat a kdo by na něm měl létat. V tomto příkladu je Zippo zamýšleno pro parašutisty, kteří chtějí rychlý, citlivý padák a mají dovednosti a zkušenosti ho létat. Zippo 97 je schopné přistávat při zatížení 1,7, ale to bude jistě složitější než na Floatie 150 při zatížení 1,1.
Také různí výrobci mají odlišné názory na zatížení a to obecně. Zatímco jedna společnost může věřit tomu, že jejich padáky potřebují být hodně zatížené, aby fungovali správně, druhá necítí, že by vysoké zatěžování bylo nutné. Už jsme se seznámili s tím, že 97 bude mít velice odlišné letové vlastnosti od 150. To je stále pravda, i když váhová doporučení jsou pro oba padáky stejná. Přestože náš 75kg přítel létal velmi dobře na své 150, toto ho nepřipravilo na to, co bude vyžadovat 97.
Takže otázka zůstává: jakou velikost padáku si mám koupit? Na konci jen jedna osoba ti může dát konečnou odpověď. Tou osobou jsi ty sám.Nejdříve se musíš sám sebe zeptat, proč chceš menší padák. Jestli chceš jednoduše padák, který je rychlejší než ten na kterém právě létáš, je to dobrý důvod ke zmenšení. Ostatní důvody nejsou už tak dobré.
Jestli máš problémy při přistání a myslíš si, že ti menší padák pomůže, pak si znovu přečti první polovinu tohoto článku. Jestli jsi se svým padákem spokojený, ale všichni kolem tebe říkají, že potřebuješ menší, pak to také není dobrý důvod. Nikdo jiný nepřistává na tvém padáku a volba, která je dobrá pro ostatní nemusí být dobrá pro tebe.
Můžeš volit menší padák jen proto, aby si se lépe prosadil proti silnému větru. To nemusí být špatná volba ale jen pokud si uvědomuješ, že na malém padáku je těžší přistávat při slabém větru. Malý padák ti dá větší možnost se prosadit, ale nedá ti dovednosti a zkušenosti, které potřebuješ, aby si bezpečně přistál ve větrných podmínkách.
Někteří parašutisti sní o menším padáku, stejně jako motorkáři sní o více koňských silách. Většina z nás viděla jiné parašutisty swoopovat přes přistávací plochu na menších padácích dál a rychleji než jak létáme my sami. Je jednoduché si pomyslet „to bych mohl dělat taky, jen kdybych měl takový padák. Je taky jednoduché zapomenout, že většina těch nejlepších pilotů padáků má za sebou stovky, ne-li tisíce seskoků na větších a „hodnějších“ padácích. Rickster Powell je dobrý příklad. Mnoho lidí vidělo Rickterova extrémní přistání ve filmu Antigravity od Patrika Passeho. Taky se objevil v Passeho nejnovějším filmu Crosswind.„Jsem šťastný, že jsem udělal množství seskoků na větších padácích“ říká Powell. „Děláš si to sám velice těžké, jestliže přejdeš na opravdu malý padák a pak se teprve učíš jak swoopovat“. Powell, kameraman, který váží s výstrojí 180 liber (82kg) začal swoopovat před 15 lety na Spitfiru 180. Po několka stech seskocích na tomto padáku přešel na menší PD 170. Potom, jak přišly padáky s nulovou propustností, Powell pokračoval ve zmenšování pokaždé o jednu velikost, tak jak se zdokonalovali jeho dovednosti.
Joey Jones, který vloni vyhrál oba swoopové závody Daytona 5000 a Caribean Challenge procházel podobnou cestou. Jones se naučil vysoce výkonná přistání na Falconu 175, který používal přes 800 seskoků. Stejně jako Powell, Jones udělal více než 1000 seskoků na takových padácích než začal zmenšovat velikost. „Jestli opravdu nevymačkáš svůj padák, aby jsi z něho dostal maximální výkon, kterého je schopen, pak není důvod ke zmenšování velikosti“ říká Jones.
Než se rozhodneš, že tě tvůj padák „nudí“ poctivě si přiznej, kolik se s ním ještě stále můžeš naučit. Stalo se ti v poslední době něco na padáku, co tě překvapilo? Umíš vždy přistát na nohy, i když je bezvětří? Jaké jsou požadavky na přesnost přistání u licence, kterou v současné době vlastníš? Dosáhl jsi té licence na větším padáku, než na kterém právě skáčeš?
Jestli se rozhodneš, že jsi připravený na menší padák, vyzkoušej si ho dřív, než ho koupíš. Asi by jsi si nekoupil auto, které jsi nikdy neřídil, nebo dům, který jsi nikdy neviděl, tak proč kupovat padák, na kterém jsi nikdy neskočil?Přestože mnoho drop zón má různé demo padáky, nebo různé padáky na půjčování, mnohé drop zóny to nemají. Někteří výrobci mají demo programy, kdy ti zašlou padák na krátkou dobu na vyzkoušení. Každý, kdo prodává použitý hlavní padák by tě měl ochotně nechat na něm udělat několik seskoků, jestliže máš opravdový zájem ho koupit.
Pokud zkoušíš menší padáky, je lepší zmenšovat padák pokaždé jen o jednu velikost. Udělat na nové velikosti několik seskoků než půjdeš zase o číslo níž. Jestli padák dobře cítíš a jsi spokojený s výkonem pak se sám sebe zeptej jestli chceš nebo potřebuješ jít ještě níž.
Jestli zkoušíš menší padák a máš potíže přistát měkce, nemůžeš přistát kdekoliv poblíž svého cíle nebo se jen na něm necítíš v pohodě, pak je zcela jistě pro tebe v tuto chvíli příliš malý. Zůstat na větším padáku, který se snáze ovládá, bude méně riskantní a pomůže ti budovat lepší dovednosti na tomto běhu na dlouhou trať.
Když opravdu není žádná možnost vyzkoušet jiné padáky, než si jeden koupíš, pak zůstaň konzervativní. Vyber velikost, která je při nejmenším blízko velikosti, na které jsi skákal. Možná skončíš na padáku o něco větším, než jsi chtěl, ale to je lepší, než být zraněn na padáku, který je příliš malý. Také nekupuj postroj před tím, než se rozhodneš jakou si koupíš velikost padáku. Udělat to znamená velice omezit svoji volbu.
Parašutismus je velmi riskantní sport. Každý z nás se musí rozhodnout jaké riziko chce podstoupit a jakému chce zabránit. Výběr správné velikosti padáku je důležitá část tohoto rozhodnutí. Najít dobré informace a vyvážit je s vlastními dobrými rozhodnutími ti mohou pomoci ve správné volbě.
(Tento článek je převzatý ze stránek Performance Designs jejich autorizovaným dealerem JUMP-TANDEM. Přeložil Martin Dlouhý).
www.performancedesigns.com - shop.jump-tandem.cz - www.jump-tandem.cz - www.falconair.cz
