Kde jinde taky vychutnat první opravdu jarní lezení, než na prohřáté skále nad vodní hladinou, která skoro svádí ke koupání. Letošní zimu jsem trávili hlavně při jiných aktivitách a tak jsme pro začátek zvolili jednodušší trasy a jištění přes top rope. Dvouměsíční výpadek byl na výkonech trochu znát, ale po chvilce se člověk zase dostal do tempa. Oproti normálu bylo asi o 3 metry více vody, takže se bohužel nedalo slanit na plotnu, ze které se většinou jistí. Variantou tedy bylo jištění ze štandu přibližně uprostřed 40 metrů vysoké skály nebo jištění shora. Každopádně je Wilsonka jedinečná skála, na kterou se ještě letos určitě vrátíme. Vznikla myšlenka na několikadenní letní pobyt v nedalekém kempu s lezením, potápěním, grilováním a promítáním, o které Vás budeme průběžně informovat na našich stránkách.
Kromě lezení jsme se snažili využít nádherného počasí pro focení, což se myslím docela vydařilo. Nakonec jsme přemluvili i jednoho z rybářů, aby nás dovezl pod skálu na své loďce, odkud se dala vyfotit i východní strana skály, kterou jinak na fotkách často nenajdete. Snímky najdete v galerii pod tímto článkem.
