Vašek Krpelík otestoval stan Vaude Hogan Ultralight
V červnu 2015 se Vašek vydal na foto-expedici do Norska, konkrétně do 3 tisíce kilometrů vzdálených Lofot. Jelikož účastníky expedice čekaly i treky delší než jeden den a na foto-lokalitách se tráví často hodiny až dny, bylo jedinou možností, jak Lofoty efektivně fotografovat, stanování. Tříčlenná expedice si sebou vezla tři nové stany Vaude Hogan Ultralight a norské klima je opravdu důkladně otestovalo.
Václav Krpelík je mezinárodně uznávaný fotograf, který se zabývá podvodní a krajinářskou fotografií. V současnosti jsou Václavovy fotografie publikovány mnoha zahraničními fotografickými magazíny, má svou pravidelnou rubriku v internetovém magazínu Fotorádce a časopisu Oceán, a dále jsou jeho fotografie celosvětově prodávány v rámci limitované série velkoformátových výtisků na papíře a plátně.
Václav o své zkušenosti se stanem Vaude Hogan Ultralight
Jako fotograf hor jsem si stanování již několikrát vyzkoušel na foto-výpravách v Alpách nebo Dolomitech. V případě foto-expedice do Norska jsem nechtěl nechat nic náhodě a tak jsem se rozhodl pro nový stan i spacák.
4. prosince bude Brno opět hostit závod Evropského poháru UIAA a Mistrovství ČR v ledolezení na obtížnost. Stejně jako v minulých letech lezci změří síly na technickém pilíři nedokončené německé dálnice v blízkosti Brněnské přehrady, který byl v průběhu let přetvořen na více než ucházející…
Požadavky na stan z pohledu fotografa hor byly jasné:
1) Co nejnižší váha - jelikož už tak nesu cca 15 kg foto-techniky (2 těla, objektivy, stativ, kulová hlava, panoramatická hlava, blesk, filtry, odpalování, atd.), na váhu outdoorové výbavy vždy kladu vysoké požadavky.
2) Co nejvyšší stabilita ve větru - na horách téměř vždy silně fouká a to samé platí o mořském pobřeží. Lofoty jsou tvořeny až tisíc metrů vysokými štíty a několika plážemi, takže se silný vítr předem očekával.
3) Dostatek prostoru - o stan jsem se neplánoval s nikým dalším dělit, ale prioritou byl dostatek bezpečného úložného prostoru. Do stanu jsem se totiž musel vejít nejen já, vaření, oblečení, nějaké zásoby, ale především foto-technika v hodnotě stovek tisíc korun.
Adeptů na nový stan bylo několik, ale nakonec to vyhrál Vaude Hogan Ultralight. Fotografové jsme jeli tři, přičemž každý měl svůj vlastní Hogan. Kolegové pořídili zelenou variantu, jelikož preferují nenápadnost v terénu, já zvolil barvu oranžovou. Oranžovou jsem upřednostnil z bezpečnostních důvodů (pro případ focení v odlehlých končinách), navíc zevnitř nasvícený oranžový stan na fotografiích vynikne a lze jej zahrnout do kompozice.
Hogan Ultralight nám vyhovoval především svým poměrem váha / prostor / odolnost ve větru. Váha a prostor byla fakta jasně definovaná výrobcem, odhad odolnosti ve větru byl založen na referencích, které se k nám donesly a na dobré mnohaleté zkušenosti se značkou Vaude.
Parametry stanu:
Váha: 1800 G
Velikost (pos sbalení): 56 x 15 cm
Materiál vnějšího stanu: 40D Polyamid Ripstop 240T, 3.000 mm
Materiál vnitřního stanu: 30D Polyester Ripstop 285T
Materiál podlahy stanu: 40D Polyamid Ripstop 240T, 10.000 mm
Pruty: Al 7001 T6; 9,8 mm
Jak si stan ve fjordech vedl?
Po příjezdu na Lofoty nás bohužel čekalo několik dní nepřetržitého deště. Ten byl často kombinovaný s nárazovým větrem a tak první zátěž stanů přišla hned v začátcích patnácti-denní expedice. První dvě noci jsme strávili v kempech, kde byly stany vystaveny pouze silnému dešti, další dny však následovalo stanování na otevřených plážích (Utakleiv, Kvalvika), ve fjordech (Reinefjorden, Kjerkfjorden), na skalních vyvýšeninách (Reinebringen) a na návětrných plochách (ostrov Vaeroy).
Vítr a déšť
To hlavní stan zvládl na jedničku. Dovnitř se nedostala ani kapka a stany bez problémů obstály v silném nárazovém větru, který přicházel většinou ze západu z Atlantického oceánu.
Ačkoliv konstrukce stanu má pouze jedno křížení, jeho aerodynamický tvar, možnost vypnutí a zakotvení do všech stran, ho doslova přikovou k zemi. Stany jsme vždy stavěli nižší částí (částí pro nohy) směrem proti větru, díky čemuž vítr po stěnách stanu krásně klouzal. Nebylo zapotřebí řešit závětří ani stan před větrem jakkoliv schovávat.
Hůře si stan vede v situacích, kde se vítr točí a stan nejde větru nastavit aerodynamicky. Pokud se vítr do stanu začne opírat z boku, je to dost znát. Nám ale vítr foukal většinou směrem z Atlantiku a tak jsme s ním neměli problém. Stany jsme často opouštěli i na 14 hodin, aniž bychom se báli, že je po návratu najdeme větrem rozházené o pár metrů dál.
Obtížnost postavení
Ačkoliv jsme na návod nikdo nekoukali, stavění stanu bylo intuitivní a snadné. Cvik je však vyžadován ve větru (tam je potřeba začít stavět od části pro nohy) a v dešti stavění komplikuje fakt, že se staví nejdříve vnitřní stan a pak až se přes něj upevňuje tropiko. Při silném dešti tak totiž dochází k namočení vnitřního stanu což může být nepříjemné. Jediná pomoc je stavět rychle, což ale v případě stanu Hogan Ultralight není problém.
Prostor
Ačkoliv je stan určen pro dvě osoby, já ho považuji za ideální stan pro jednoho fotografa s "plnou polní výbavou". Dvě osoby se do něj určitě pohodlně vejdou, nicméně foto-techniku a ostatní vybavení by už museli nechat v předsíňce, respektive venku, jelikož předsíňka až tak velká není.
Kolega původně zvažoval pořízení stanu Hogan Ultralight Argon, který je menší a váží pouhých 1490 gramů, nicméně byl velmi rád, že nakonec zvolil jeho většího bratříčka. Pro strávení jedné noci a cestování na lehko by mu Argon určitě stačil, nicméně na delší výpravy by to už nebylo.
Odvod vlhkosti
Klima Lofot je ovlivněno teplým mořským proudem, díky čemuž jsou zde průměrné zimní teploty o více než 20 stupňů vyšší než by tu panovaly bez onoho proudu. Vedlejším produktem tohoto mořského proudu je vysoká vzdušná vlhkost, která má za následek časté dešťové srážky. A právě této vlhkosti jsme se báli. Netušili jsme, jak to bude s orosením stanů, s vlivem vlhkosti na foto-techniku a já měl strach i o svůj péřový spacák Vaude Serniga 800.
Nicméně obavy byly naprosto zbytečné. Stan sám o sobě "dýchal" velmi dobře. Navíc jsme zjistili, že v horní části vstupního otvoru, se nachází šikovně řešená ventilace, kterou jsme na spaní nechávali z části otevřenou. S vnitřním orosením stanu jsme se během celé výpravy nesetkali, klima ve stanu bylo příjemné, mokrá výbava nám ve stanech dobře schla a foto-technika byla po celou dobu v naprostém bezpečí.
Celkové hodnocení
Někdo možná namítne, že jsou pevnější stany, mnohem odolnější ve větru a bude mít pravdu. Je ale potřeba si uvědomit, že se tady bavíme o ultra-lehkém řešení s poměrně velkým vnitřním prostorem a výborným odvodem vlhkosti. Nejde o expediční stan do Himalájí ani o útočný stan pro zdolávání několika-tisícových vrcholů. Pevnost odolnějších stanů bude nekompromisně vykoupena podstatně vyšší váhou, případně horším odvodem vlhkosti v případě jednoplášťových stanů.
Vezmeme-li navíc v potaz cenu, tak ta je srovnatelná s běžnými českými výrobci. Což pro nás fotografy znamená, že můžeme více investovat do objektivů, filtrů, případně do cest samotných. Nákup tohoto stanu nám peněženku prostě nezničí.
Z pohledu fotografa hor, jehož prioritou je poměr váha vs prostor vs odolnost, a který s fotoaparátem v terénu musí občas trávit i týdny (ať už sám nebo v doprovodu), zůstává stan Vaude Hogan Ultralight řešením, které mohu z výše uvedených důvodů doporučit.
Adam Ondra opět ovládl boulderingovou scénu a z druhého závodu Světového poháru v Salt Lake City si odváží zlatou medaili. V kvalifikaci obsadil druhou příčku a ze stejné pozice postupoval i do napínavého finále. Vítězství ho překvapilo a bylo potřeba i trochu štěstí.
