7.5.2008 ve středu večer po práci vyrážíme s Altym z Chrudimi, směr Šumava. Tam se potkáváme s Dušanem a Zdenálem, kámoši z oddílu, přebalíme věci do jednoho auta a jedeme směr München - Garmisch - Fernpass - Imst - Pitztal. Cesta z Chrudimi trvala 8hodin, 710km. Ještě 3 hodiny do rána odpočíváme v autě na parkovišti Milellberg 1736m u dolní stanice lanovky na ledovec Pitztal.
Ráno sbalíme a vyrážíme první lanovkou (Pitz-express) v 8:30. Cena pro skialpinisty za jeden výjezd nahoru a sjezd lanovkou v jednom dni je 23 €. Nahoře je potřeba sjet k dolů k další lanovce, čekat, první pouštějí až v 9:15. Po výjezdu nahoru se otevírají první pohledy na severní stěnu Wildspitze a na výstupové trasy mezi trhlinami. Následuje sjezd po sjezdovce do sedla Mittelbergjoch 3160m, kde na jednu stranu se jede zpět po sjezdovce k lanovce a na druhou dolů 76 výškových metrů na ledovcové plató rozdělující výstupové trasy. Sjíždíme dolů na plató, 3084m.
Nasazujeme pásy, navazujeme se na lana. Jdeme po dvojicích, mezi sebou uzle na laně a každý má zkrácené lano na sobě. Ještě kontrola pípáků a vyrážíme pod stěnu levým okrajem mezi trhlinami. Po hodině a půl jsme pod stěnou, 454 výškových metrů.
Ve výšce 3538m pod severní stěnou necháváme lyže, vytahujeme zbraně do ledu, nějaký ten šroub, pár expresek a nasazujeme mačky. Po svačině vyrážíme ve dvojicích. Severní stěna má 50 stupňů, 200metrů, firn a lámavý led. Napřed překonáme okrajovou trhlinu a pak postupujeme souběžně. První občas dává šroub do ledu, druhý je cestou vytahuje. Po překonání stěny je terén mírnější a na vrchol vede exponovaný hřebínek s převějí. Od lyží je to na vrchol 234 výškových metrů.
Ve 14:03 jsme na vrcholu Wildspitze, 3772m, pořizujeme nějaké to foto. Jsou krásné výhledy na Ötztalské a Stubaiské alpy a také na okolní hory. Zavzpomínáme na naše výstupy na hory, na které je vidět, Ortler, Zuckerhütl, Daukogel a další. Po čtvrt hodince to balíme a sestupujeme hřebenem zpět k lyžím. Sundáme vysušené pásy, přebalíme lana do panenky a sbalíme lezecké věci. Z časových důvodů, protože jsme vůbec nespěchali doposud, teď vyrážíme na sjezd bez navázání. Trochu riskujeme bez lana, ale sjíždíme výstupovou trasou, známe cestu mezi trhlinami. Pokud bychom jeli navázáni, nestihli bychom poslední lanovku dolů a museli bychom bivakovat. Ale i na tuto variantu jsme připraveni.
Po půlhodinovém sjezdu jsme opět na ledovcovém plató ve výšce 3071m. Nasazujeme pásy, čtvrthodinka nahoru do sedla Mittelbergjoch 3160m, 89 výškových metrů. Sundáváme pásy a už jen závěrečný sjezd po sjezdovce k sedačkové lanovce ve výšce 2679m. V 16:02 vyjíždíme skoro poslední lanovkou nahoru, přesedáme na Pitz-express a jedeme dolů na parkoviště. Vydatná večeře, nabalíme věci do auta a vyrážíme. Přespíme na lesní cestě u řeky před Innsbruckem.
Ráno ze žďáráků moc nespěcháme a dospáváme předešlou noc. Před polednem vyrážíme cca o 200km dál směr Grossvenediger v národním parku Vysoké Taury. Jedeme přes Innsbruck – Wörgl – Kitzbühel do Neukirchen am Grossvenediger. Z obce pokračujeme dále západním údolím Obersulzachtal na jih na parkoviště, dále už je závora a zákaz vjezdu. Místo tak pro 20 až 30 aut. Tady necháváme auto, sbalíme se a ve skeletech vyčkáváme na taxi. Taxík pro 8 osob jezdí co hodinu. Vyrážíme s ním nahoru, cena 8€ za osobu. Je to docela exponovaná cesta pro terénní automobil v serpentinách nad roklí s vodopády. Přijíždíme k chatě Postalm, 1700m, tady už začíná sníh.
V 16:11 vyrážíme údolím k chtě Kürsingerhütte. Jdeme více na lehko, taky bez navázání. Cesta je naprosto jasná a stopa vyšlapaná. Otevírá se nádherný výhled na Grosser Geiger.
Cesta se pak stáčí doleva z údolí, stále stoupá a na závěr mírný sjezd. Po třech a čtvrt hodině jsme u chaty Kürsingerhütte 2558m. Chata je velká, míst na ubytování dost. Noc pro členy alpenverein 8€, pro případné nečleny 16€. Dáváme dvě piva a špagety, cena 16€. Ubytování na pokojích komfortní. Postele, každý má dvě deky. Z chaty jsou nádherné výhledy na Venediger a okolní hory.
Ráno vyrážíme po půl osmé napohodu, chceme mít měkčí sníh na sjezd. Nesjíždíme dolů na výstupovou trasu údolím, ale traverzujeme po vrstevnici a pak sjezdem se napojujeme v sedýlku na výstupovou trasu. Trasa je jasně viditelná a také stopa pro orientaci. Cesta stoupá do sedla mezi malým a velkým Venedigerem a na předvrcholu se nechávají lyže a batohy. K vrcholu už vede jen krátký hřebínek.
V 11:59 po čtyřech a čtvrt hodině jsme na vrcholu Grossvenediger 3674m (v některých materiálech také uváděný jako 3666m). Počasí se kazí, nad Dolomitami už je velká oblačnost, také Glockner je už v mracích. Následuje nádherný sjezd hodinu a půl výstupovou trasou a údolím zpět na Postalm 1700m. Skoro 2000m převýšení při sjezdu a zhruba 13km.
Na chatě si dáváme něco na pití a čekáme na taxi. To se objednává u starší číšnice se SunntoX6 hodinkami. Taxikář je její syn. Opět platíme 8€ za osobu a po půl hodině jsme taxíkem u našeho auta. Večeře, sbalit a vyrážíme zpět do republiky. Akorát začíná pršet. Vracíme se sice v sobotu večer, ještě jeden den by se dal využít, ale je potřeba připravit lezecký materiál v práci na kurzy lezení v následujících třech týdnech. A taky letos už 30 dní na skialpech stačí.
