První zářijovou sobotu se vyznavači úzkých gum a širokých řídítek sešli na předposlední zastávce Czech Downtown Tour. Město Dačice dalo světu první kostku cukru. A Demo opět řvoucím davem zaplnil jeho náměstí. Viděl jsem hodně downtownů, ale mexickou vlnu na nich ještě ne. Přijíždíme s Márou Petelíkem „na pohodu“ asi tři čtvrtě hodinku před začátkem závodu. Mára by se mohl živit i jako spolujezdec rally, ale o tom jindy. Trať měří 500 metrů, to si sjedem třikrát i s vývozem, že jo. První překvapení, nejsou tu vývozy. Kdo nechápe ironii, ať to dál nečte.
Musím to zmínit. Ředitel závodu vydal totiž 2 dny před akcí prohlášení. Ti, co z důvodu obav z deště letos nepřijedou, budou diskvalifikováni z ročníku 2018. Našla se řada jezdců, kteří dobře míněný apel nepochopili a rozhořčeně psali či volali, jestli jako opravdu fakt vážně. Dneska totiž už bez smajlíku nikdo nepochopí význam vět. Ale tady, pánové a dámy, jak by řekl velký pan ředitel, tady v Dačicích, je svět ještě v pořádku. A taky že nezapršelo a nezapršelo...
Trať je sice nejkratší z Tour, ale doposud nejtechničtější. Nenajdeš tu obrovský skoky, ale najdeš tady jinak fakt úplně všechno. A ještě něco navíc. Výjezd ze dveří kostelní věže v pořádku, ostrá levá, nejlépe bunnyhop přes paletu, průlet pětimetrovejma schodama, Sparkasse wallrideklopna, točíš pravou na trávníku a hopa přes Sašovu novou káru. Hned pravá, dvoják z hlíny, klopka z hlíny, točí se Ti hlava, odpadkovej koš nalevo, tři schody, zase pravá, dvoják přes dřevěnou sochu první kostky curku, hned levá, drop přes schody, dav řve, brzda, plyn přes dobře jenom míněný „narychlovák“, dav fakt už hodně řve, v Tobě to vře, dupačka na největší atrakci a taškařici přesfontaňák, gumy najednou mokrý od vody, trenky vlhký od adrenalinu, točíš levou, kostky kloužou, step up s dvojitým (!) rádiusovým odpalem (tady asi dobrej model), sestupák se schodem a další atrakce myší díra, se ztrátama a nálezama go pro kamer hned vedle. Pak už jen dupačka do cíle tunelem, kde už byl každej beztak v tunelu, ostrá pravá a tady máš. Cíl.
K samotnýmu závodu. Akci začíná bubenická show. Dvacet dětí a v čele pan Jack – uskupení Haku Matata. Interakce s publikem proběhla na jedničku a hned jak utichlo poslední bongo, na scénu přilítla jediná žena závodu, Simona Jirková. Nutno dodat, že ani komentátor ostrý start Sparkasse Dačického Downtownu nezachytil a četl ještě něco o tom, že v Jižní Americe na todleto chodí 40 tisíc diváků. První kolo vesele ubíhalo, i ten první koupající se v kašně se našel, takže to začalo mít pořádný grády.
Jedou se dvě kategorie. S pérem a bez péra. Na prvních místech se opět usazuje trio enduristů Leták, Petelík a Mitvalský a hned za nimi klasicky zabíjí ve stylu českej Semenuk Pavel Techlovský. Pak už je to klasickej mix sjezdařů, fourcrossařů, mladejch střelců a nás starejch dědků. Před druhym kolem se řeší změna systému závodu, aby to při 62 riderech nebylo zase tak krátký. Zatímco probíhá trial show jak víno, dáváme hlavy dohromady a nakonec Demo rozhoduje, že se bude počítat lepší ze dvou časů a přidáme finále jako exhibiční jízdu.
Začíná druhý kolo a jede se hrozná pila. Každej chce slyšet diváky a ti mu to vracej i s rozumnejma úrokama. Je to prostě ve Sparkasse stylu. Začíná opět Síma, pak už jedem podle času od nejpomalejšího pevňáka, a pak jdou na věc ty kluci s pérem. Jeden průlet střídá další a když přijíždí kapitán kapitánů, speaker rozjede mexickou vlnu. To snad nemaj ani v tý Jížní Americe. Todle je prostě fakt úlet. Všichni jsou zvědaví na posledních pár jezdců, Techla mydli, mydli, mydli to, decentně rozevlátej, pár chybek, škoda, blok enduristů nerozbil, sklizená brambora, ale samozřejmě bere jedničku v pevňácích. Martin Mitvalský tentokrát třetí flek, náš Tour ambassador Marek Petelík zase bedna, ale zase ne největší a ten kdo vyhrál, nemýlím-li se poprvé v životě, bejvalej fourcrossař a už je to tady vivat Petr Letááááák. Jupijou všichni tři to tam narvali pod 50 vteřin, nikdo jinej ne.
Pak už jen Demo rozhodl, že se pojede to finále jako minivláček o 50 prvních ridrech, co skáčou všechno a šlo se na věc. Nevim kdo, z vás jel vláček o tolika lidech, ale tohle byl teda fakt slušnej vlak. Náměstí sípe s úplně s vyřvanejma hlasivkama, takže jedem prakticky za hrobovýho ticha. No a pak už jenom vyhlášení jak víno, cen spousta a spokojen byl i "Jirka Símová". Kdo nebyl, musí to příští rok napravit, protože, tady, tady je svět zkrátka ještě hodně v pořádku. Kluci s Demo crew si opravdu mákli a za tohlke krásný divadlo jim patří olbřímí dík.
Pořadatelská tečka: "Já moc děkuju Stráňovi za supr report, kterej mi přistál na mejlu v neděli v 8 ráno!, v čase, kdy mě po ukrutný afterparty probudil mega déšť v autě na Dačickým náměstí. Chtěl bych tady ještě jednou všem moc poděkovat, že jste k nám přijeli, že jste závodili, fandili a prožívali tuhle show se mnou. Děkuji všem kamarádům za týdenní dřinu při stavbě a hlavně všem sponzorům – Sparkasse, Město Dačice, Swat, Zemos, Cyklosport Kunkal, Bikesport Joma, Motoservis bert...díky všem! Byl to velikej zážitek a už teď můžu prozradit, že downtownovou trať v roce 2018 čekají atraktivní změny! A nebojte se, kdo letos prohloupil a nepřijel, dostane příšti rok ještě šanci!"
