Dobrý den pane prezident. Mohl by jste nám říci, jaké máte pocity z tohoto závodu v ploutvovém plavání?
Ano mohu. Závody byly dobře organizované a profesionálně zvládnuté. Sice při organizování vznikly malé problémy, ale ty způsobila patrně neočekávaně velká účast. Běžně se počítá s 300 – 350 závodníky, ale tentokrát se přihlásilo 495 závodníků z 19 zemí a 85 klubů. To považuji za úspěch pro ploutvové plavání, ale pro samotné závodníky, trenéry a rozhodčí to bylo o to více náročné. Byly to velmi dlouhé a vyčerpávající dny. Například dnes, díky problémům s časomírou, došlo k 90ti minutovému zpoždění celého závodu a to na pohodě nikomu nepřidalo. Akci hodnotím jako vydařenou. Organizačně perfektně zvládnutou. Pochopitelně se vyskytly i malé problémy, ale byly vyřešeny. Česká republika organizovala v roce 2003 Mistrovství Evropy a to není stejné jako světový pohár. Ostatně problémy bývají i u závodů s 300 účastníky.
Kdyby jste chytil zlatou rybku a ona by vám mohla splnit jedno přání, co by jste si přál pro tento sport?
Moje největší přání by bylo, aby se na příští mistrovství světa přihlásilo 40 až 50 států.
Zajímavé, moje přání by bylo, aby se ploutvové plavání, jako olympijský sport, dostalo na příští olympijské hry.
(s úsměvem) Ano i k tomu směřujeme, ale postupujeme krok za krokem. Musíme toho ale mnoho změnit a připravit. Ale i to bude.
Rozhovor nám poskytl i pan Zdeněk Skružný, jakožto hlavní organizátor tohoto mistrovství světa. Seznámil nás s počty účastníků, přislíbil nám dodat výsledkovou listinu a nechat nahlédnout i do ekonomické stránky mistrovství. Jakmile budeme mít tyto informace, doplníme je i sem. Na otázku co by si on přál, kdyby chytil zlatou rybku (tedy mimo vrácení času do doby kdy byla schvalována stavba betonového molochu pod názvem Sazka Arena, do kterého tehdejší ředitel Sazky zabetonoval většinu nadějí našich sportovců na finanční podporu ze strany státu) odpověděl Zdeněk Skružný celkem jednoznačně:
Přál bych si časomíru pro plavecké sporty – ideálně značky Omega. Během závodu jsem mimo focení pozoroval cvrkot nejen v samotném bazénu, ale i v šatnách, na tribuně a zákulisí. Plavecký areál doslova praskal ve švech. Závodníci, rozhodčí a trenéři byli úplně všude. Lidé seděli kde se dalo a někdy i tam kde se snad ani sedět nedalo. Chtěl bych tady poděkovat i těm, kteří se významnou měrou podíleli na hladkém průběhu závodu a nebyli téměř vidět. Nicméně i díky jejich práci vše dopadlo tak jak mělo. Od pracovníků ostrahy, pracovnic areálu u pokladen, lidí zajištujících katering, až po pracovníka firmy Aquacentrum, který zajišťoval plnění tlakových lahví pro závodníky a na místě řešil drobné, ale podstatné problémy technického rázu. Jako například slabý jistič na přívodu 380V pro vysokotlaký kompresor, nebo nekompatibilitu ventilů potápěčských lahví závodníků a plnicí hadice kompresoru atd. K té nekompatibilitě ventilů se dokonce váže jedna historka, která by mohla být v jiné době snad i k smíchu: Podle normy se pro stlačený vzduch mohou používat systémy DIN a INT. Na závodech se u některých účastníků objevily i lahve s ventilem na O2. Ale na kyslíkové ventily nebyl nikdo připravený.
Ukrajinská výprava si sice přivezla redukci vzduch – O2 , ale ta netěsnila. Jeden člen z jiné výpravy měl funkční redukci pro tento druh připojení, a tak jej muž obsluhující kompresor požádal, zda by Ukrajincům redukci nepůjčil. Ten člověk odvětil: „Hеодолжу ему“ (Jemu nepůjčím) tak jen doufám že majitele funkční redukce vedla k odmítnutí pomoci jen obava, aby jeho družstvo mělo čím plnit po zbytek závodu a že k tomu neměl jiné důvody. Myslím že závodníci mysleli jen na sport a politiku do bazénu netahali. Při samotných závodech bylo k vidění i mnoho různých emocí,, od touhy zvítězit až po slzy zklamání, radost, i únava. Do prostorů se sice nevešli žádní diváci, ale tribunu obsadili momentálně nesoutěžící závodníci a mohutným vzbuzováním vytvářeli super atmosféru závodů. Bylo příjemné být u toho. Trochu mi tam chyběli štáby některých našich televizních stanic a neviděli jsme ani mnoho novinářů. Světlou vyjímkou byla Česká televize (viz. odkaz na reportáž)
Je jasné, že například Zdeněk Skružný měl úplně jiné starosti než zvát novináře. Ale Světový pohár není „one man show“ A svaz potápěčů má v náplni práce i propagaci. A právě z hlediska propagace byla toto velká příležitost, kterou jsme podle mne propásli. To by mohl být námět na zlepšení propagace pro prezidium SČP pro příští podobnou akci.
Co říci na závěr? 5. kolo IX. ročníku světového poháru CMAS v ploutvovém potápění skončilo a Česká republika se ho zhostila se ctí. Děkuji všem, kteří společně odvedli obrovský kus nezištné práce a zasloužili se o hladký průběh závodů. Všem závodníkům gratuluji k výsledkům a přeji mnoho dalších úspěchů. Je úžasné, že se i v době, kdy se vše přepočítává na peníze a penězi poměřuje, dokáže sejít takové množství mladých lidí a závodit pro radost.
Autor : František Pudil - www.potapeni.cz
Zdroj: http://www.potapeni.cz
