Ilustrační foto : Jan Enčev
V zásuvce mého pracovního stolu odpočívala dlouhých 17 let složka s protokoly výslechů účastníků nehody, která se odehrála v zatopené štole nedaleko Prahy. Protože si myslím, že nehoda může být poučná pro ostatní, dovolím si popsat jí tak, jak ji popisují jednotlivý účastníci. Pokud si někdo ze čtenářů na tuto nehodu vzpomene, prosím aby v případné diskuzi nejmenoval účastníky nehody. Jména nejsou důležitá. Budiž nám chyby, kterých se účastníci ponoru dopustili, poučením.
Ilustrační foto : Jan Enčev
Ponoru na místě, které má charakter speleolokality se účastnili tři potápěči - Potapěč s P*** - výstroj : láhev 12 litrů a dva potápěči P** - výstroj každý měl láhev 15 litrů. Nikdo z účastníků neměl záložní láhev. Jako pomocník na suchu byl potápěč P*, který se ale nepotápěl.
3 potápěči sestupovali podle lana (délka 120 m) podávaným z hladiny čtvrtým potápěčem. Potápěč P*** byl přivázaný k lanu a oba potápěči P** byli na úvazku přicvaknuti na lano karabinou. Pro sestup si zvolili z dvou zatopených chodeb tzv. svážnou chodbu, která klesá pod úhlem 14 stupňů až do hloubky 100 metrů, kde končí závalem. (V hloubce okolo 60 ti metrů je překop do druhé štoly, která míjí svážnou pod úhlem 45 stupňů a je také ve 100 m zavalená)
Trojici v hloubce 28 m došlo sestupové lano a potápěč P*** - říkejme mu dále například Václav - uvázal lano ke konzoli u stropu chodby a dále sestupovali bez vodícího lana. Když Václav dosáhl hloubky 51 m, ukončil sestup a otočil se. Ve 49,5 m otočil i dvojici potápěčů P** navázanou k sobě úvazkem. (říkejme jim dále například Marek a Jonáš). Václav doplaval do hloubky 28 metrů, odvázal lano od konzole a položil jej doprostřed chodby a sám pokračoval ve výstupu. V 6ti metrech provedl dekompresní zastávku 1 min a stoupal do hloubky 3m na další dekompresní zastávku. Tam zjistil že je v tzv. slepé kapse ale z té se dostal ven, vystoupal na hladinu, vzal si jedinou záložní láhev o objemu 5 litrů a dokončil dekompresi. Mezi tím se vynořil Marek a dožadova se přivolání sanitky, protože předpokládal, že budou potřebovat převoz do dekompresní komory na Kladno z důvodů nedodržení dekompresního postupu.
Ilustrační foto : Jan Enčev
Marek vypověděl : Ve 49,5 metrech nás Václav otočil. V té době byla už téměř nulová viditelnost. Jonáš mě doslova táhl sebou. Ve 28 metrech jsme se na chvíli zastavili, tak jsem pochopil, že kluci odvazují lano. Protože mě Jonáš za sebou neustále táhl a několikrát mi vykopl automatiku z úst, odpojil jsme úvazek, který mě s ním spojoval a vystupoval sólově. V 6ti metrech jsem se zastavil na asi 3 minuty. Slyšel jsem pískání Jonášova počítače ale neviděl jsem ho. Nevěděl jsem ani kolik mám vzduchu a podle zvýšeného nádechového odporu jsem usoudil, že mi zásoba vzduchu dochází. Po stropě jsem vylezl z vody a pociťoval příznaky dekompresní nemoci. Tak požádal o přivolání záchranné služby. Tělo Jonáše bylo nalezeno v hloubce 15,9 metru 68 metrů od vstupu do štoly, hlavou směrem dolů do hloubky. Příčina smrti – utonutí.
Z protokolů jsem pochopil, že ani Marek, ani Václav, si vůbec nepřipouštěli, že by udělali nějakou chybu. Václav v té době dokonce trpěl pocitem, že kvalifikace P*** jej opravňuje k potápění v podobných podmínkách.
Podle mého tady zabíjela hloupost všech tří účastníků a jen shodou šťastných náhod je po této akci na stěně chodby pouze jedna pamětní deska připomínající zbytečnou smrt mladého člověka. Mnoho nechybělo a mohli tam umřít i tři lidé.
Poznámka správce šachty : Stejná lokalita si později vyžádala další "potápěčskou oběť" a na základě dvou smrtelných nehod je zde dnes potápění povoleno pouze hasičům, policii a báňské záchranné službě.
Autor : František Pudil - www.potapeni.cz
Ilustrační foto : Jan Enčev - www.chrustenicka-sachta.cz
