Od počátku věků zajímal člověka svět pod hladinou. Lidé pod vodou hledali především obživu. Postupem času výhodu překvapení nepřítele při válečných útocích ze zálohy, poznání a teprve několik málo desítek let se potápíme i pro zábavu. Touha po obživě se časem překlopila na touhu po lovu a některým z nás zůstala do dnešních dní. To není nic překvapivého.
Podle zákona je například lov ryb v ČR regulován zákonem a použití harpun a jakýchkoliv bodců je zakázáno. Viz předpis č. 99/2004 Sb. zákon o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství). Harpuna může být posuzována i jako střelná zbraň. Přímořské státy přistupují k harpunám různě. Někde použití harpun zakazují, někde lov pod vodou „regulují“ a to zejména prodejem povolenek.
Například Chorvatsko, kde je stále zažitá představa, že potápěč je muž s harpunou, pořádá v tomto druhu lovu i závody. V některých státech USA je dokonce povoleno použití harpuny a potápěčského přístroje, prý při lovu velkých ryb z bezpečnostních důvodů. No v zemi, kde jsou schopni vypustil přehradu jen pro to, že se jim do ní někdo vyčůral, je asi možné úplně všechno. Ale vraťme se do českých zemí. Podle předpisu 99/2004 sb. je lov povolen pouze v tzv. rybářských revírech a použití jakýchkoliv bodců (tedy i harpun) je zakázáno. Ale milovníci tohoto „sportu“ si cestu našli. Kupují si ryby určené ke konzumaci, ty vypouštějí do soukromých vodních nádrží (například do zatopených lomů) a tam si je střílejí. Odpůrcům argumentují jednoduchým příkladem – vánočního kapra taky někdo musí zabít,..
Ale nechme etickou stránku věci stranou. Právně to asi nebude také úplně v pořádku (nebo možná na hraně, protože pokud je zákonem něco zakázáno, je podle mne jedno zda to děláš na ulici nebo na vlastním dvorku), ale to není můj problém. Mně osobně vadí spojení lovu ryb harpunou s potápěním. K mé velké nelibosti je spearfishing jednou ze sportovních disciplín Svazu potápěčů České republiky. Historicky je zajímavé, že spearfishing byl patrně od samého vzniku CMAS i jeho sportovní disciplínou, a byly pokusy jej z potápěčských sportů podporovaných CMAS vyřadit. To se nepovedlo po masivním lobingu firem vyrábějících harpuny. Další snahou pak bylo nahrazení střílení ryb střelbou na terče, ale to prý nebylo ono. Asi se terče po zásahu málo mrskaly. Svaz potápěčů tedy nadále vede sperarfishing jako jednu ze svých sportovních disciplín.
Pochopitelně lov harpunou má přísná pravidla. Loví se na nádech, nesmějí se střílet podměrečné kusy, nesmí se lovit chráněné druhy ryb a dokonce ani ostatní potápěči. Nevadí mi pár nadšenců, kteří si koupí ryby a vystřílejí si je pro potěšení v soukromém lomu. Ostatně občas vidím pod vodou nepovolené nástrahy těch „opravdických“ rybářů, kteří pak nemají komu co vyčítat. Ale vadí mi oficiální podpora spearfishingu ze strany Svazu potápěčů, která vlastně vkládá rovnítko mezi slova potápěč a lovec ryb.
A jak to vidíte vy? Předesílám, že mne zajímají spíše názory potápěčské veřejnosti, a že se nenechám zastánci harpun zatáhnout do nikdy nekončící debaty o tom, jak je střílení ryb vlastně humánní a z pohledu přirozené regulace i ekologické. Na Vaše názory se těším v diskusi pod tímto článkem nebo v nově spuštěném fóru na téma spearfishing - co Vy nato?
Autor : František Pudil - www.potapeni.cz
